ČESKÉ BUDĚJOVICE

1. ledna 2018 – Škoda 15Tr na noční lince číslo 53 – Pavel Hypš

Statutární město Jihočeského kraje České Budějovice (německy Böhmisch Budweis) leží v českobudějovické pánvi, při soutoku Vltavy a Malše. Ve městě žije asi 96 tisíc obyvatel. Největší sídliště leží v severozápadní části města. Jedná se o sídliště Vltava a Máj.

31. prosince 2017 – Českobudějovická radnice – Pavel Hypš

České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265. V době husitských válek město upadalo a obchodní cesty jej míjely. Roku 1641 vypukl ve městě požár a dvě třetiny města shořely. Po postupném obnovování začalo město opět získávat větší význam.

31. prosince 2017 – Ulice Karla IV. v centru města – Pavel Hypš

Největší turistické atrakce soustřeďuje městská památková rezerva v historickém centru. Jedná se zejména o náměstí Přemysla Otakara II. s barokní Samsonovou kašnou a radnicí, gotickou katedrálu svatého Mikuláše, Černou věž nebo Piaristické náměstí s přilehlým gotickým dominikánským klášterem s kostelem Obětování Panny Marie.

31. prosince 2017 – Senovážné náměstí; v popředí pomník letců RAF, v pozadí kostel svaté Rodiny – Pavel Hypš

Město se skládá ze sedmi místních částí, označených číslicemi. K druhému obvodu patří také dříve samostatné obce České Vrbné a Haklovy Dvory, k pátému pak Kaliště a Třebotovice. Haklovy Dvory byly ku městu připojeny v roce 1976, ostatní části roku 1980.

31. prosince 2017 – Budova českobudějovických kasáren s jezdeckou sochou – Pavel Hypš

V roce 1827 se České Budějovice staly výchozím bodem koněspřežné dráhy do Lince, první v Rakousku. Ta byla o 50 let později přebudována na standardní železniční trať. Dnes z Českých Budějovic vychází železniční trať číslo 220 jako součást IV. tranzitního železničního koridoru z Německa přes Prahu do Rakouska.

1. ledna 2018 – Železniční nádraží České Budějovice – Pavel Hypš

S Rakouskem jsou České Budějovice spojené po tomto koridoru železniční tratí číslo 224 do Summerau a Lince. S Rakouským Gmündem a Českými Velenicemi jsou spojení tratí číslo 199 a se šumavským Novým Údolím tratí číslo 194.

1. ledna 2018 – RegioPanter na českobudějovickém nádraží – Pavel Hypš

Z roku 1906 je doložen provoz poštovních dostavníků na trase: Budějovice – Budějovice, nádraží – Rudolfov – Lišov – Štěpánovice – Třeboň. Se srpna 1914, pod označením 1834, je doložen ještě dostavník v trase: Budweis Bahnhof (České Budějovice, nádraží) – Duben (Dubné) – Gross Čekau (Čakov).

Léto 1906 – Jízdní řád poštovního vozu do Třeboně – sbírka Poštovní muzeum Praha

Od roku 1907 se město začalo rozhodovat o výstavbě elektrické dopravní trakce. Po úvaze byly zvoleny tramvaje a poprvé se cestující mohli svézt 15. června 1909 na trati z nádraží na Pražské předměstí.

cca 1910 – Pohlednice s tramvají u Kasáren císaře Františka Josefa – web wikipedia.cz

Zanedlouho po vzniku první českobudějovické tramvajové tratě se zde překvapivě objevují i trolejbusy. Dne 27. října 1909 vyjela trolejbusová linka spojující nádraží a hřbitov Svaté Otýlie, kam tramvaj nemohla dojet kvůli křížení s železnicí. Oba dva trolejbusy musely být při první světové válce odevzdány armádě a provoz byl tedy ukončen 1. srpna 1914.

Trolejbus Daimler – Stoll v Českých Budějovicích – sbírka DP města České Budějovice

V roce 1910 se dočkala zprovoznění ještě tramvajová trať z dnešního náměstí Přemysla Otakara II. na Linecké předměstí. Vzhledem k nedostatečné nosnosti mostu přes Malši se zde jezdilo kyvadlově, a to až do roku 1916, kdy byl dokončen most nový.

Pohlednice s českobudějovickou tramvají – Archiv DP České Budějovice

Dne 11. června 1911 zahajuje soukromý dopravce „Autobus – dopravní společnost“ se sídlem v Lišově provoz na autobusové lince, označené číslem 1039, vedený téměř v trase původního poštovního svozu: Budweis Ringplatz (České Budějovice, náměstí) – Budweis Bahnhof (České Budějovice, nádraží) – Rudolfstadt (Rudolfov) – Kluda-Libnitsch (Libníč) – Lischau bei Budweis Postamt (Lišov, poštovní úřad) – Lischau hotel Obec (Lišov, hotel Obec) – Štěpanowitz (Štěpánovice) – Vranín – Wittingau Vorstadt (Třeboň, předměstí) – Wittingau hotel U koníčka (Třeboň, hotel U koníčka) – Wittingau Postamt (Třeboň, poštovní úřad).

Autobus pravidelné linky z Českých Budějovic přes Lišov do Třeboně – web encyklopedie.c-budejovice.cz, sbírka J. Dvořák

Nejpozději do zimy 1930 přibývají další čtyři autobusové linky vedené v následujících trasách:

  • 2089: České Budějovice – Doubravice – Strážkovice – Otěvek – Trhové Sviny
  • 2091: České Budějovice, nádraží – Nemanice – Úsilné – Hůry – Libnič, lázně
  • 2092: České Budějovice, nádraží – Čtyři Dvory, poštovní úřad – Branišov – Dubné – Čakov – Záboří – Dobčice – Lužice – Hrbov – Lhenice
  • 2226: České Budějovice – Suché Vrbné – Ledenice
Žižkovo náměstí s odstaveným městským autobusem – sbírka Pavel Hypš

Tramvajové linky byly označeny písmeny podle předměstí, ke kterým jeli, tedy L a P. Linka P byla ukončena u nádraží ještě před železniční tratí, jelikož zde nebylo umožněno křížení kolejí obou trakcí. Přímá linka městem vznikla až roku 1936, po rekontrukci náměstí Přemysla Otakara II.

Míjení tramvajových vozů číslo 3 a 5 na tehdejším náměstí Adolfa Hitlera – sbírka Pavel Hypš

Téhož roku, 1936, byla na Lineckém předměstí trať přeložena od Jižní zastávky do Erbenovy ulice. Pak už ale následovala pouze likvidace tramvajového provozu. Roku 1949 byla zrušena trať z nádraží na náměstí, následně trať na Linecké předměstí a v březnu 1950 i na Pražské předměstí. Definitivně byl tramvajový provoz ukončen 2. března 1950.

1941 – Tramvajový provoz na Mariánském náměstí – web encyklopedie.c-budejovice.cz, sbírka J. Dvořák

Druhou mízu trolejbusy chytají až při postupné likvidaci tramvajových tratí. Linka A, později označená číslem 1, je uvedena do provozu 28. října 1948, v trase z tehdejšího Stalinova náměstí do Čtyř Dvorů. O rok později přibývá tratí hned několik. Zprovozněn byl vnitřní okruh po městě, úsek ke hřbitovu, do Suchého Vrbna, do obce Rožnov a meziměstská trať do Rudolfova.

Trolejbus Škoda 8Tr před nádražím v Českých Budějovicích – web trolejbusy1936.cz

Roku 1959 byla zprovozněna trať do Nemanic a plánovala se výstavba dalších regionálních úseků. Ta se ale neuskutečnila, a naopak od 24. března 1968 začaly linku číslo 1 zajišťovat autobusy a tratě do Rudolfova a Čtyř Dvorů postihla likvidace. Ke dni 24. září 1971 nastalo úplně zastavení trolejbusového provozu.

Trolejbus u hotelu Vltava – sbírka Pavel Hypš

Ani toto zrušení nebylo definitivní a na sídlištích Máj a Vltava byl zaveden opět pravidelný trolejbusový provoz od 2. května roku 1991. Tratě ze sídlišť se spojily ve Čtyřech Dvorech a vedly společným úsekem do centra města. Během dalších dvou let došlo k obnovení dalších částí městské sítě směrem do Rožnova a Nemanic.

12. listopadu 2013 – Trolejbus Škoda 15Tr v zastávce Jaroslava Bendy na sídlišti Máj – Pavel Hypš

Nové tratě do sídliště Šumava, Strakonické ulice, Suchého Vrbného a do Rožnova k papírnám byly zprovozněny až ve druhé polovině 90. let. Po roce 2000 přibyla trasa vedoucí Nádražní a Pekárenskou ulicí.

12. listopadu 2013 – Trolejbus Škoda 15Tr vypravený na linku číslo 2 v zastávce Poliklinika Sever – Pavel Hypš

Městu se v roce 2006 podařilo získat finance ze strukturálních fondů Evropské unie na náhradu autobusů trolejbusy na trase mezi sídlištěm Vltava a Českým Vrbným. Toto prodloužení kolem hypermarketu Globus bylo zprovozněno v prosinci 2007.

12. listopadu 2013 – Trolejbus Škoda 15Tr vyjíždí ze zastávky Vrbenská směr České Vrbné – Pavel Hypš

V letech 2010 a 2011 proběhly práce na elektrifikaci trasy autobusové linky č. 1, konkrétně její části v ulicích Evžena Rošického a Milady Horákové na sídlišti Máj. Trolejbusový provoz zkrácené linky číslo 1 (Nádraží – Máj, Milady Horákové) byl zahájen 1. dubna 2012.

12. listopadu 2013 – Trolejbus Škoda 25Tr vypravený na linku číslo 1 – Pavel Hypš

V roce 1928 je linka do Čakova, původně zajišťovaná koňským povozem, již prokazatelně zajišťovaná autobusem, pod číselným označením 1032. Přibývá na ní navíc zastávka ve Čtyřech Dvorech, které tehdy byly ještě samostatnou obcí mimo České Budějovice. Ve stejné době je také jedna z variant linky 1104 vedena v trase: České Budějovice, nádraží – Hluboká nad Vltavou – Chlumec, poštovna – Purkarec.

Autobus provozovaný Antonínem Benešem na pravidelné lince České Budějovice – Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou – web encyklopedie.c-budejovice.cz, sbírka J. Dvořák

Dnes do Českých Budějovic zajíždí cca 90 autobusových linek, z čehož jsou zajištěny vztahy jak regionální, tak dálkové i mezinárodní. Na provozu se podílí cca 20 dopravců. Centrem všech autobusových linek je autobusové nádraží, umístěné na střeše obchodního centra Mercury.  

12. listopadu 2013 – Autobus Scania Irizar na střeše obchodního centra Mercury, tedy českobudějovickém autobusovém nádraží – Pavel Hypš

V polovině 90. let byl zahájen českobudějovický integrovaný dopravní systém, a to vznikem víkendové linky číslo 51 z Českých Budějovic k zámku v Hluboké nad Vltavou. V tomto směru začaly stejné jízdní doklady uznávat také na regionální autobusové lince 320060 dopravce ČSAD Jihotrans  a ve vlacích Českých drah. Projekt se ale neshledal s podporou, od 13. prosince 2009 byl systém zrušen a spoje do Hluboké nad Vltavou přečíslovány jako běžná linka číslo 4. Od 1. ledna 2018 došlo z rozhodnutí kraje ke zrušení linky číslo 4 a nahrazení jejích spojů regionálními autobusy ČSAD Jihotrans.

31. prosince 2017 – Iveco Citelis v poslední provozu linky číslo 4 do Hluboké nad Vltavou – Pavel Hypš

V Českých Budějovicích jezdí dohromady 20 denních linek městské dopravy označené čísly 1 – 19 a 45 (chybí číslo 17), z čehož šest je trolejbusových a čtrnáct autobusových, a 2 noční trolejbusové linky, označené 53 a 59 (podle denních linek, které suplují). Městská doprava zajíždí i do sousedního města Rudolfov a šestnácti obcí.

12. listopadu 2013 – Karosa B732 vypravená na linku číslo 10 v zastávce Nádraží – Pavel Hypš

Od 1. listopadu 2018 se k uvedeným linkám autobusů a trolejbusů přidaly ještě tři linky na jejich pomezí. Nové linky číslo 21 až 23 totiž zajišťují elektrické midibusy Škoda 29BB, jež se dobíjejí na konečných zastávkách z pantografů obdobně jako trolejbusy.

23. dubna 2019 – Elektrobus Škoda 29BB na lince číslo 21 – Pavel Hypš

Zdroje: jízdní řád poštovních autobusů z let 1906 (sbírka Národní knihovna Praha), 1914, 1928 a 1930 (sbírka Poštovní muzeum Praha), web idos.cz, web wikipedia.cz (České Budějovice, Městská autobusová doprava v Jihočeském kraji, Tramvajová doprava v Českých Budějovicích, Trolejbusová doprava v Českých Budějovicích)

24 dubna, 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *