|

OLOMOUC

25. března 2012 – Míjení Varií u Obchodního domu Prior – Pavel Hypš

Olomouc je statutární a univerzitní město v České republice, centrum Olomouckého kraje, metropole Hané a historická metropole celé Moravy. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije zhruba 100 tisíc obyvatel. Olomouc je podle počtu obyvatel šesté největší město České republiky.

27. srpna 2013 – Horní náměstí v centru města – Pavel Hypš

Již z doby mladého paleolitu, tedy do 10 tisíc let před naším letopočtem, byly nalezeny kamenné nástroje na území města. Kolem roku 6000 před naším letopočtem je již doloženo souvislé osídlení. Z období mezi lety 166 až 180 jsou objeveny zbytky římského tábora v lokalitě Olomouc-Neředín.

27. srpna 2013 – Evangelický kostel v Olomouci – Pavel Hypš

Vlastivědné muzeum v Olomouci vzniklo v r. 1883, kdy byl založen Vlastenecký spolek muzejní, který současně zřídil své spolkové muzeum, jako první české muzeum na Moravě. Rokem 1924 došlo v hanácké metropoli ke zřízení Muzea hlavního města Olomouce, v němž byla sloučena tři muzea působící v Olomouci: Umělecko-průmyslové (založené v r. 1873), Historické muzeum (založené v r. 1879) a Přírodovědné muzeum (zal. v r. 1908). Roku 1951 se Muzeum hlavního města Olomouce spojilo s Muzeem Vlastivědného spolku muzejního, a tak vzniklo dnešní Vlastivědné muzeum.

27. srpna 2013 – Terezská brána, původně součást městských opevnění – Pavel Hypš

Po roce 1919 vzniká připojením okolních obcí území tzv. Velké Olomouce. Mezi lety 1974 až 1980 vzrostla plošná rozloha města na trojnásobek, a to díky připojení patnácti okolních obcí.  Dnes je město rozděleno na 26 částí.

25. března 2012 – Kašna Tritonů na náměstí Republiky – Pavel Hypš

Železniční doprava do města poprvé zavítala 17. října 1841, kdy byl zahájen provoz na trati Olomouc – Vídeň. Hned o čtyři roky, přesně 20. srpna 1845, se slavnostně vydaly vlaky i na druhou stranu směrem do Prahy.

27. srpna 2013 – Olomoucké hlavní nádraží – Pavel Hypš

Dnes najdeme na území města sedm vlakových stanic – Hlavní nádraží, Smetanovy sady, Nová ulice, Město, Hejčín, Řepčín, Nové sady a Nemilany. Jejich obsluhu zajišťují linky vedené po tratích 270 (Česká Třebová – Olomouc – Bohumín), 275 (Olomouc – Drahanovice), 290 (Olomouc – Šumperk), 301 (Olomouc – Brno) a 310 (Olomouc – Opava -východ).

16. dubna 2014 – Vlak InterCity RegioJet přijíždí na hlavní nádraží v Olomouc – Pavel Hypš

Městská doprava v Olomouci byla se železnicí spjata již od začátku. Právě v roce 1845, kdy začaly jezdit vlaky do Prahy, byl zahájen i provoz omnibusové linky od železniční stanice do centra města. Kapacitně ale nedostačovala, a tak bylo rozhodnuto o výstavně tramvajové tratě. Po 7 letech přípravy vyjely 1. dubna 1899 dvě tramvajové linky v trasách Dělostřelecká kasárna – Horní náměstí – Nádraží a Horní náměstí – Nová ulice.

20. léta – Horní náměstí, tehdy ještě zvané Masarykovo, s tramvajovým provozem – sbírka Pavel Hypš

Trať na nový hřbitov v Neředíně byla otevřena 3. října roku 1914. Po vyhlášení republiky o čtyři roky později bylo proto nutné vše zmodernizovat. Roku 1923 došlo také k zavedení číselného označení linek. Hlavní změnou ve 30. letech se pak stalo otevření trati z Neředína k vojenskému letišti, byla to první (a dosud jediná) tramvajová trať na letiště v celé ČSR, jako součást velkého, nerealizovaného plánu na rozvoj olomouckých tramvají.

1979 – Souprava vozů Tatra T2 na náměstí Republiky – sbírka Pavel Hypš

Po počátečním provozu omnibusů nastal s příchodem tramvají útlum silniční dopravy a její omezení pouze na hotelové omnibusy. Až 7. února 1927 zahájil soukromý podnikatel Rudolf Synovec provoz tří autobusových linek doplňujících kolejovou dopravu. O šest let později tyto tři linky (A-C) převzaly Elektrické podniky hlavního města Olomouce (později DPMO).

4. listopadu 1952 – Stanoviště autobusů u olomoucké radnice – sbírka Pavel Hypš

V 50. letech probíhalo mnoho prací na zdvoukolejňování všech zbylých jednokolejných tratích. Nové se postavil úsek od nádraží do Pavloviček, který byl zprovozňován po etapách mezi roky 1947 až 1958. Od roku 1952 se začalo i u autobusových linek používat číselné označení. Trať k vojenskému letišti byla v roce 1953 zrušena jako nepotřebná a v Neředíně vznikla smyčka.

1962 – Autobusy na Dolním náměstí, kolem Mariánského sloupu – sbírka Pavel Hypš

Změnou, kterou přinesl začátek 60. let, bylo zavedení jednosměrných tramvajových vozů. Kvůli ním tak musely být přebudovány všechny úvratě na smyčky. To se povedlo na všech konečných, s jednou výjimkou. Přestavbu konečné zastávky Bělidla nebylo možné technicky provést. A tak se rozhodlo, že bude trať prodloužena do Pavloviček a ukončena blokovou smyčkou. Provoz na této trati byl zahájen nejprve zkušební v prosinci 1957 a od nového roku 1958 už normální s cestujícími.

1979 – Tramvaj T3 na snímku Obchodního domu Prior – sbírka Pavel Hypš

V 90. letech 20. století přibyly nové nízkopodlažní tramvajové vozy (Škoda 03T, známé také jako Astra). Zlepšila se i obsluha hlavního nádraží – došlo ke stavbě a následnému otevření již druhé tratě spojující nádraží s městem. V provozu je od roku 1997. Od 1. září 2007 byla zrušena linka 5, která vedla z Pavloviček kolem hlavního vlakového nádraží přes Tržnici do Neředína.

27. srpna 2013 – Škoda Astra na Náměstí Hrdinů – Pavel Hypš

V červnu 2012 začala výstavba nové tratě o délce 1,4 km, která vede ze Šantovky (bývalý areál Mila) kolem Mlýnského potoka, přes ulici Velkomoravskou až na křižovatku ulic Rooseveltovy a Trnkovy ve čtvrti Nové Sady. Tato první etapa se třemi zastávkami (Šantovka, V Kotlině a Trnkova), jež končí bez smyčky právě na Rooseveltově, byla zprovozněna 29. listopadu 2013. Zavedena sem byla linka číslo 3, od 15. prosince téhož roku zde jezdí i linka 5.

14. dubna 2014 – Souprava vozů VarioLF na lince číslo 3 u hlavního nádraží – Pavel Hypš

Dnes je v provozu sedm tramvajových linek. Z konečné v Nové ulici jezdí linky číslo 1 (na Fibichovu přes třídu Kosmonautů), 4 (do Pavloviček) a 6 (na Fibichovu přes Masarykovu třídu). Další dvě linky spojují krematorium v Neředíně s Fibichovou (linka 2 přes Masarykovu třídu a 7 přes třídu Kosmonautů). Dvě nejmladší linky obsluhují nový úsek z konečné zastávky Trnkova a vedou na Fibichovu přes Náměstí Hrdinů (číslo 3) nebo přes Envelopu (číslo 5).

27. srpna 2013 – Rekonstruována tramvaj Tatra T3 u Hlavního nádraží – Pavel Hypš

Od 1. května 2003 je část spojů autobusových linek zajišťována nízkopodlažními autobusy Solaris Urbino. O dva roky později byl do provozu nasazen také první kloubový vůz této značky. Dne 7. června 2005 byl ukončen provoz vozů Ikarus 280, v roce 2011 vozů Karosa B731, v roce 2013 Karosa B732 a 30. září 2014 ukončil provoz také poslední vůz Karosa B741.

27. srpna 2013 – Karosa B931 na náhradní dopravě za tramvaje u zastávky Envelopa – Pavel Hypš

Dnešní autobusy v Olomouci zajišťují provoz 23 denních a 3 nočních linek. Na linky 16, 19 a 23 jsou v pracovní dny nasazovány výhradně kloubové autobusy, na ostatních jsou vozy standardní délky. Linka číslo 111 v letní sezóně posiluje dopravu k zoologické zahradě.

27. srpna 2013 – Kloubový autobus Solaris Urbino přijíždí do zastávky Kosmonautů – Pavel Hypš

Zdroje: web dpmo.cz (Historie tramvajové dopravy), web wikipedia.cz (Olomouc, Městská autobusová doprava v Olomouci, Tramvajová doprava v Olomouci, Olomouc hlavní nádraží, Železniční trať Olomouc – Nezamyslice, Vlastivědné muzeum v Olomouci)

Podobné příspěvky

Napsat komentář