V 60. letech, kdy nastal nebývalý rozvoj autobusové dopravy (nejen) v tehdejším Československu, bylo třeba řešit dodávky nových autobusů pokrývajících tehdejší zvýšené přepravní nároky. Situaci měly řešit dodávky autobusů Ikarus 620/630 z Maďarské lidové republiky (MLR). V roce 1963 u nás proběhly zkoušky autobusu Ikarus 620, které ale nedopadly příznivě. I přes to během 60. let došlo k dodávkám zmíněných autobusů také do tehdejšího Československa.

V úterý 29. srpna 2023 uplynuly tři roky od oficiálního rozloučení s nízkopodlažními autobusy Karosa 2070 a 2071 CITY BUS v pravidelném provozu v pražských ulicích. Tyto nízkopodlažní dvounápravové autobusy standardní délky se staly prvními nízkopodlažními autobusy dodávanými do hlavního města ve větších sériích. Zároveň znamenaly pokrok v obnově vozového parku. Kromě standardně dlouhé verze se vyráběly i kloubové nízkopodlažní autobusy CITY BUS, ale ty budou tématem jiného článku. Obě uvedené verze autobusů se dodávaly pod obchodním označením CITY BUS.

V tehdejším Československu s autobusy Praga NDO byla rozvíjena autobusová doprava, i když uvedený model stále konstrukčně vycházel z nákladních automobilů. Tyto autobusy byly provozovány především Československými státními dráhami, ale i některými Dopravními podniky (např. Praha, Brno, Bratislava). Podvozek (rám) a šestiválcový motor dodávala pražská Praga (resp. Letecké závody, n. p.), karoserie a kompletaci vozů pak dělaly jednotlivé karosárny (např. fy. Lepil Rousínov, později n. p. Praga nebo Karosa, továrna na karoserie a vozy, n. p., Vysoké Mýto, do roku 1948 nesla název J. Sodomka, továrna karoserií a vozovka, Vysoké Mýto). Nejvíce karoserií pocházelo z vysokomýtské továrny. Autobusy Praga NDO se vyráběly nepřetržitě v letech 1938 až 1950, a to…

Josefov (německy Josefsstadt) je městská čtvrť a katastrální území Prahy v ohybu Vltavy obklopené Starým Městem, součást městské části Praha 1. Od středověku zde bývalo Židovské město, které bylo na základě obecního zákoníku přičlěněno ku Praze roku 1850. 

Praha je hlavní a současně největší město České republiky a 14. největší město Evropské unie. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, ale jako samostatný kraj není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a prezidenta republiky.

Vyšehrad je historické hradiště, hrad a pevnost v Praze, na skále nad pravým břehem řeky Vltavy na jižním okraji historického města, ve čtvrti Vyšehrad. Na Vyšehradském hřbitově se Slavínem u kostela sv. Petra a Pavla jsou pochovány významné české osobnosti, nachází se zde i nejstarší pražská rotunda sv. Martina. Skutečný vznik knížecího hradiště je kladen do druhé poloviny 10. století. Fakticky se Vyšehrad stal součástí Prahy za Karla IV., který jej přestavěl a napojil na opevnění nově založeného Nového Města. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím samosprávným městem, do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným k Praze roku 1883. Pevnostní podoba většiny Vyšehradu byla vystavěna mezi…

Město Královské Vinohrady je dnes součástí hlavního města Prahy, pod názvem Vinohrady. Až do roku 1922 se však jednalo o samostatné město, a to čtvrté největší v České republice, resp. páté největší město Československa.  Pod názvem Viničné Hory jsou Vinohrady poprvé zmiňovány roku 1788. Od roku 1849 se staly oficiální obcí s vlastní samosprávou, v roce 1867 došlo k jejich přejmenování na Královské Vinohrady (tehdy německy Königliche Weinberge).  V roce 1875 bylo území rozděleno na dva obvody, označené Královské Vinohrady I a II. Už o dva roky byla první část odtržena a na jejím území začalo vznikat budoucí město Žižkov, druhá část přejala název Královské Vinohrady a roku 1849 byla povýšena na…

Vysočany (německy Wissotschan) byly v letech 1902 až 1921 město a od roku 1922 jsou část Prahy, jedna ze čtvrtí a katastrální území v městské části a obvodu Praha 9. Pouze malá část Vysočan, sportovní areál a Zahrádkářská kolonie Na Balkáně, patří k Praze 3. Vysočany jsou stará románská osada, připomínaná již v roce 1239 jako soukromý majetek. Roku 1325 se zde uvádí poplužní dvůr, vedle něhož později vznikly ještě další dvorce. Vysočanské statky byly předmětem neustálého střídání majitelů a tím se vysvětluje rozdrobená pravomoc. V roce 1902 byly Vysočany dekretem Františka Josefa I. povýšeny na město s právem užívat městský znak. Nejvýznamnější dvorci tehdy byly Balabenka, Hytlovka, Krocínka, Flajšnerka…