168
Minibusová linka Pražské integrované dopravy číslo 168 dnes zajišťuje řadu místních spojení napříč Prahou 5. Ne vždy tomu tak bylo, pod tímto číslem se vystřídalo již několik tras a rozebereme si je právě v tomto článku.
Minibusová linka Pražské integrované dopravy číslo 168 dnes zajišťuje řadu místních spojení napříč Prahou 5. Ne vždy tomu tak bylo, pod tímto číslem se vystřídalo již několik tras a rozebereme si je právě v tomto článku.
Linka číslo 365 nejprve zajišťovala spojení Prahy, Veleně, Mratína a Kostelce nad Labem, dnes ji známe jako spojnici Prahy a Stochova. První variantu zajišťoval po většinu provozu Dopravní podnik hlavního města Prahy, dnešní variantu jezdí dopravce ČSAD MHD Kladno.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy číslo 348 dnes zajišťuje páteřní spojení hlavního města Praha s městem Neratovice, v okrese Mělník. Prošla si během několika let poměrně pestrým vývojem, se kterým Vás seznámíme tímto článkem.
Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 319 zajišťuje poměrně netradiční spojení ruzyňského letiště s okolními obcemi. Obdobně jezdily autobusové linky už dříve, byť v pozměněné podobě. Od konce srpna 2017 jezdí vybrané spoje linky číslo 319 také do města Unhošť.
Příměstská autobusové linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 303 spojuje hlavní město Prahu a středočeské město Říčany. Vzhledem k tomu, že trasa vede z konečné Černý Most přes Horní Počernice, Šestajovice, Klánovice, Újezd nad Lesy, Koloděje a Sibřinu do Říčan, dosahuje jízdní doba až 76 minut.
Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy číslo 301 zajišťuje spojení obcí Ořech a Chýnice s Prahou. Oproti většině regionálních linek si neprošla téměř žádným vývojem. Dopravní podnik hlavního města Prahy sem vypravuje standardně dlouhé autobusy.
Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy číslo 300 tvoří jednu z hlavních spojnic mezi Prahou, Buštěhradem a Kladnem. Dopravce ČSAD MHD Kladno sem vypravuje přednostně kloubové autobusy, objevují se zde však na vybraných spojích i standardně dlouhé vozy.
Midibusová linka Pražské integrované dopravy číslo 297 působila v síti pouhých 6 let, kdy zajišťovala několik místních přepravních vztahů na území Malešic, Strašnic a Vinohrad. První polovinu doby jejího provozu ji zajišťoval dopravce About Me, poté vystřídaný dopravcem Arriva City.
S minibusovou linkou Pražské integrované dopravy (PID) číslo 292, spojující nemocnici pod Petřínem a tramvajovou zastávku Malostranské náměstí. jsme se mohli setkávat pouhé čtyři roky. Byla zajímavá mimo jiné tím, že za celou dobu své existence ani v nejmenším nezměnila svou trasu, a také tím, že se na své trase se nepotkávala s žádnou jinou autobusovou linkou.
Autobusová linka číslo 266 po celou dobu své více než třicetileté historie zajišťovala spojení Prahy a satelitních částí Uhříněves a Hájek. V některých obdobích pokračovala dále na samý okraj Prahy, do Královic. Dnešní linka číslo 266 zajišťuje spojení z Řeporyj do škol ve Stodůlkách.
S autobusovou linkou Pražské integrované dopravy číslo 263 se můžeme setkávat historicky již potřetí. První varianta zajišťovala návoz a odvoz pracujících do průmyslových zón v Běchovicích a Xaverově. Druhá verze sloužila především jako nákupní linka k Obchodnímu centru Štěrboholy. No a nakonec dnešní variantou je školní linka, navážející žáky do International School of Prague v Nebušicích.
Městská autobusová linka číslo 256 dnes zajišťuje spojení školáků z oblasti Chodovce do základní školy Květnového vítězství. V minulosti byla však linka číslo 256 známa z jihozápadního cípu Prahy, obsluhující zapadlé části Radotína a Řeporyj.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 240 byla pětkrát zavedena a čtyřikrát zrušena. V posledních letech zajišťuje spojení okrajových částí Prahy se stanicemi metra Černý Most a Háje. Mezi roky 1979 až 2002 čtyřikrát býval provozovatelem a dopravcem pražský dopravní podnik, po roce 2005 pak soukromé dopravní společnosti. Na linku číslo 240 vždy byly (a jsou) nasazovány autobusy standardní délky.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy číslo 234 zajišťovala přes 20 let dopravní obsluhu odlehlé části Jarova, kde je větší vzdálenost od tramvajových zastávek. Po celou dobu provozu byl jejím dopravcem Dopravní podnik hlavního města Prahy a vypravoval na ni standardně dlouhé autobusy, doplněné v posledním období midibusy. Její aktuální verze je doplňkovou linku k lince…
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy číslo 194 dnes zajišťuje dopravní obsluhu oblastí Starého Města a Petrské čtvrti, které jsou vzdálenější od tramvajových linek nebo stanic metra. Dopravcem je firma About Me a vypravuje sem výhradně nízkopodlažní midibusy.
Linka číslo 8 po celou dobu své historie spojuje centrum Karlových Varů se satelitní obcí Olšová Vrata. Zajímavé je, že neprošla téměř žádným vývojem a většinu své trasy projíždí bez větších změn již více než 50 let.
Spojení Březové a Karlových Var zajišťuje s jednou přestávkou již přes 50 let linka číslo 7. I když její význam kvůli souběžným regionálním linkám zařazeným do Integrované dopravy Karlovy Vary v poslední době klesá, pojďme se v tomto článku podívat na její historický vývoj i současnost.
Halle (Saale) (původně Halle an der Saale, česky Halle nad Sálou, starší český název Dobrosol) je druhé největší město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko. Nachází se 30 km severozápadně od Lipska. Žije zde přibližně 242 tisíc obyvatel. V minulosti se dělilo na dvě části, Halle a Halle Neustadt, jež byly sjednoceny roku 1990.
Karlovarská linka číslo 5 zajišťuje téměř celou dobu své existence spojení městské části Bohatice s centrem města. Její historie je však poměrně rozmanitá a nyní si jí ve stručnosti shrneme.
Bakov nad Jizerou (dříve Backofen an der Iser) je město Středočeského kraje s 5 tisíci obyvateli. Až do roku 1960 patřilo pod Liberecký kraj. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Městem protéká řeka Jizera, do které zde zde vlévají říčky Kněžmostka a Bělá.
Linka číslo 129 je dnes jednou z hlavních autobusových linek PID, spojujících odlehlou městskou číst Zbraslav s terminálem metra Smíchovské nádraží. Dopravní podnik hlavního města Prahy sem vypravuje standardně dlouhé autobusy. V dnešním textu se však podíváme mnohem hlouběji do historie, jak to vlastně bylo se spojením Zbraslavi a centra Prahy v minulosti. Již z…
Karlovarská autobusová linka číslo 4 již 60 let spojuje oblast „West-Endu“ s centrem města. Její trasa neprošla žádnými výraznými změnami, většinou se jednalo pouze o drobné úpravy. Její historie je spjata spíše s nízkokapacitními vozidly.
Miličín je město v okrese Benešov. Žije zde 861 obyvatel a území města má rozlohu 2572 ha. Leží v průměrné nadmořské výšce 617 m, v sedle mezi vrchy Kalvárie (698 m) a Šibeník (656 m). Nachází se v oblasti nazývané Česká Sibiř. Leží na křížení trasy mezinárodní silnice E55 se silnicí na Mladou Vožici, která je ve vzdálenosti přibližně 15 km. Ve vzdálenosti 17 km jižně leží město Tábor, 21 km severozápadně město Sedlčany a 22 km severovýchodně město Vlašim a 25 kilometrů severně Benešov.
Město Bystřice (německy Bistritz) leží ve Středočeském kraji, okrese Benešov. Žije zde přibližně 4 600 obyvatel. Ve vzdálenosti 7 km severně leží město Benešov, 16 km východně město Vlašim a 19 km západně město Sedlčany.