OSTRAVA

Ostrava (německy Ostrau) je statutární a krajské město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v České republice, druhé největší město na Moravě a největší město v českém Slezsku.Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města. V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů. Poté se 1. ledna 1994 od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území.

Dolní oblast Vítkovice (konkrétně důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren) je národní kulturní památka, nacházející se poblíž centra Ostravy ve Vítkovicích. Zahrnuje rozsáhlý průmyslový areál Vítkovických železáren s unikátním souborem industriální architektury.

Železniční trať z Ostravy do Opavy byla vystavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda. Stavba trati byla předána stavitelství bratří Kleinů dne 20. srpna 1853 a po dokončení stavby byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855.

Trat mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí byla vybudována akciovou společností Císařsko-královské privilegované Ostravsko-frýdlantské železnice) v letech 1869 až 1870 a nesla přiléhavý název Ostravsko-frýdlantská dráha. Uvedena do provozu byla roku 1871.

Železniční trať z ostravských Kunčic do havířovské Prostřední Suché byla uvedena do provozu 15. listopadu 1911, dále z Prostřední Suché přes dnešní území Polska do Českého Těšína 1. září 1914. Větev trati z Ostravy-Kunčic přes Vítkovice do Polanky nad Odrou a Ostravy-Svinova byla dána do provozu 22. prosince 1964.

Postupnou výstavbou celé řady úseků byla vytvořena také železniční trať Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Bohumín. Je významnou spojnicí Prahy se severní Moravou, Slezskem, Polskem a Slovenskem. Je součástí celostátní dráhy a v jízdním řádu pro cestující je uvedena pod označením 270.

Stavba trati z Vítkovických železáren do Nové hutě byla zahájena v květnu 1948 a k provizornímu spojení vleček došlo 1. května 1949. Pravidelný provoz byl však zahájen až v květnu 1952, přitom mosty byly dány do trvalého provozu oficiálně až v letech 1970–1971 a celá trať dokonce až v roce 1973. Využívá se pouze pro nákladní dopravu. Železniční trať Ostrava – Rychvald původně spojovala pouze Důl Heřmanice se stanicí Ostrava-Hrušov (dnes součást Ostravy hlavního nádraží), napojení z Heřmanic na někdejší Košicko-bohumínskou dráhu bylo realizováno až později pro umožnění přímých přeprav uhlí mezi doly na Karvinsku a koksovnami v Ostravě. Je využívána pouze pro nákladní dopravu a vyhlídkové jízdy.

Stejně jako i v jiných městech bylo hlavním důvodem zřízení tramvajové dopravy v Ostravě spojení města se železničním nádražím (dnes Ostrava hlavní nádraží), které leží ve čtvrti Přívoz. Přestože na této trase již jezdily omnibusy, přestávaly rozrůstajícímu se městu stačit. Dne 18. srpna roku 1894 tak byla otevřena první linka parní tramvaje z nádraží přes Moravskou Ostravu do Vítkovic. První rozšíření sítě proběhlo o dva roky později, kdy byla zprovozněna odbočka k Říšskému mostu. Roku 1899 byl zahájen provoz na trati Moravská Ostrava – Lhotka – Hulváky. Pravidelná osobní doprava patnácti elektrickými tramvajemi byla zahájena 1. května 1901. Tramvajová síť se postupně rozšiřovala. V roce 1907 byly zprovozněny dokonce dvě tratě, jedna do Svinova (prodloužení z Hulvák), druhá spojila Mariánské Hory s Vítkovicemi. Počátkem 20. let se postavilo také několik nových tratí, např. ve Vítkovicích k Městským lázním nebo do Zábřehu. K drobnému prodloužení došlo i během druhé světové války, a to ze Zábřehu do Bělského lesa ke kasárnám. Po válce byla elektrifikována železniční trať Svinov – Kyjovice-Budišovice, postavená v roce 1926. V roce 1950 byla na síť napojena také železniční trať Petřkovice – Hlučín. První úsek trati do Nové Huti byl hotov v roce 1953, druhý o rok později. Trať na Porubu se stavěla v několika etapách. Začalo se 19. prosince roku 1958 zprovozněním úseku k zastávce Pustkovecká, celá pak byla úspěšně předána do provozu 3. dubna 1960. K novým ústředním dílnám v Martinově bylo zřízeno tramvajové spojení 15. června 1969. V následujících dvou desetiletích se stavěly převážně trati do nových sídlištních celků, jakými byly tratě na Dubinu (1985) a spojení mezi poštou a vodárnou v Zábřehu (1987). V roce 1999 byl zahájen provoz na posledním úseku trati podél Místecké ulice. Dopravní podnik Ostrava provozuje dnes tramvajovou dopravu na 65,7 km tramvajových tratí o rozchodu kolejí 1435 mm, na kterých jezdí 17 linek, označených čísly 1–12, 14-15, 17 (denní linky) a 18 a 19 (noční linky). Ostravská síť tramvají je třetí největší v zemi po Praze a Brně.

První trolejbusová trať, zprovozněná 9. května 1952, měla okružní charakter a spojovala náměstí Republiky, Jirskou osadu a Prokešovo náměstí. Na okruhu byly provozovány dvě linky, jedna po a druhá proti směru hodinových ručiček. Krátce poté, 31. srpna téhož roku, došlo k otevření další tratě, která ta vedla do Hrušova a k místnímu nádraží. O rok později poprvé vyjely trolejbusy na trať do Michálkovic. K hlavnímu nádraží začaly jezdit trolejbusy od 23. prosince 1957. V roce 1960 byl zprovozněnu úsek mezi Smetanovým a Prokešovým náměstím. O rok později začaly trolejbusy jezdit i přes Sýkorův most. V 60. letech byla prodloužena ještě hrušovská trať, poté se však se stavbou nových úseků přestalo a nastal útlum. Jeho prvním signálem bylo vybudování pěší zóny v centru města a zrušení trolejbusové trati k výstavišti. V letech 1979 a 1980 byly zprovozněny úspěšně dvě nové tratě, které obsloužily sídliště Fifejdy. Východní, slezská část města, se dočkala nové trolejbusové tratě roku 1985. Nový úsek zajistil dopravní spojení pro důl Heřmanice. Roku 1992 pak byla tato trať ještě dále prodloužena směrem na západ a tím byla napojena na hrušovskou trať.

V roce 1993 byl zahájen provoz na trati přes sídliště Muglinov po Hladnovské ulici. Úsek z roku 1995 napojil Koblov z oblasti Hlučínska. V roce 2003 byl zrušen koncový úsek do Hrušova. Dne 1. září 2013 byl zahájen provoz na nové trati z ulice Českobratrské (od zastávky Konzervatoř), přes jednosměrné nájezdové rampy (ulice Žerotínova a Janáčkova) po ulici Porážkové k obchodnímu centru Nová Karolina.

Celkem 61 trolejbusů jedenácti typů dnes zajišťuje provoz na jedenácti linkách. Označeny jsou v číselné řadě 101 až 113, chybí číslice 107 a 110. Zajímavostí je vyjíždění a zatahování trolejbusů z vozovny na točnu Důl Heřmanice, kdy jsou vozidla označena jako autobusová linka číslo 49.

Z roku 1925 je v Ostravě doložen provoz autobusových linek Správy poštovní automobilové dopravy číslo 805 od poštovního úřadu v Moravské Ostravě k poštovnímu úřadu v Hlučíně a 806 od poštovního úřadu v Moravské Ostravě k nádraží ve Frýdku-Místku. První městská autobusová linka byla trasována z Masarykova náměstí přes Přívoz k chemické továrně. Zkušební provoz bez cestujících začal 14. dubna 1930, veřejná doprava byla zahájena o 12 dnů později. Linka byla posléze prodloužena na Smetanovo náměstí. Později autobusy místo chemické továrny začaly obsluhovat Petřkovický most a přilehlé Petřkovice. Po krátké období autobusy zajížděly dokonce k petřkovické četnici, kde byl výhodný přestup na vlak do Opavy. Po zásahu ministerstva pošt byl úsek od mostu k četnici zrušen. V roce 1933 byla zavedena linka Masarykovo náměstí – Nádraží Přívoz. V průběhu první republiky se SMMD snažily zavést autobusy i do vzdálenějších obcí. Plán byl sice zmařen, ale přesto vznikly dvě nové tratě, konkrétně linka spojující centrum s nádražím Ostrava střed a druhá z Denisova náměstí do mariánskohorských dusíkáren. V roce 1937 přibyla také linka od Nové radnice přes centrum na nádraží Ostrava střed. Koncem 60. let se autobusy začaly výrazně podílet na veřejné dopravě. Vozily lidi denně do hutních závodů a dolů, které tomuto regionu dodávaly obživu.

V současnosti zajišťuje Dopravní podnik Ostrava provoz na 53 autobusových linkách v číselné řadě 20 až 98. Kromě Ostravy obsluhují také okolní obce a města Hlučín, Klimkovice, Petřvald, Rychvald, Vratimov a okrajově i Bohumín. Několik dalších městských linek zajišťují soukromí dopravci.

Na vybrané spoje celé řady autobusových linek jsou vypravovány kloubové autobusy. Jejich pořadí jsou pevně daná. Linka číslo 92, 96, 97 a 98 obsluhují minibusy. V minulosti byla v provozu ještě linka číslo 99 v centru města.

Zdroje: web wikipedia.cz (Dolní oblast Vítkovic, Městská autobusová doprava v Ostravě, Ostrava, Tramvajová doprava v Ostravě, Trolejbusová doprava v Ostravě, Železniční trať Česká Třebová – Přerov – Bohumín, Železniční trať Nová huť – Vítkovické železárny, Železniční trať Ostrava-Svinov – Český Těšín, Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava-východ, Železniční trať Rychvald – Ostrava, Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí)