|

325

Příměstská autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) nesoucí číselné označení 325 existuje už 15 let. Během té doby byla jednou nakrátko zrušena a po jejím znovu zavedení, tentokrát ovšem v jiné trase, došlo i k výměně dopravce. Historie „třistadvacetpětky“ je také spjata s dopravním spojením obce Čestlice s hlavním městem přes Hrnčíře a Šeberov. Tímto článkem se s daným tématem blíže seznámíme.

28. srpna 2008 – Karosa B951E ev. č. 4071 na lince číslo 325 v zastávce Průhonice – Pavel Hypš

Za první předchůdkyni „třistadvacetpětky“ lze považovat autobusovou linku, soukromé Autodopravní Společnosti Akciové (A. S. A.), jejíž trasa vedla z pražských Vršovic přes Chodovec, Chodov, dále Šeberov a Hrnčíře do Průhonic. Pod číselným označením 2116 byla uvedena v knižním jízdním řádu platném od 30. května 1928. Ještě za první Československé republiky došlo k zavedení podobné linky směřující až do Říčan. Během II. světové války (1939 – 1945) pravděpodobně došlo k zastavení provozu obou linek a v tehdejším poválečném Československu nastala pozvolná obnova autobusové dopravy. Po zřízení státního podniku ČSAD (Československá automobilová doprava – tento název používán v období 1949 – 1950, resp. Československá státní automobilová doprava – název používán v období 1950 – 1990) přišlo postupné rozvíjení silniční dopravy. Prokazatelně se, v jízdním řádu z léta 1956, objevuje jediná linka směřující přes Čestlice, označená číslem 01063. Rozsah provozu byl celotýdenní a trasa měla podobu: Praha-Spořilov(konečná tramvaje číslo 19– Chodovec – Chodov u lékárny – Šeberov I. Bratrství – Hrnčíře hřbitov – Průhonice, závod – Průhonice, škola – Čestlice – Herink – (Velké Popovice) – Říčany, nám. Část spojů jezdila v různých variantách uvedené trasy. Ještě do roku 1959 z této linky vznikla další, jí podobná, rovněž s celotýdenním provozem, a to 01083 vedená: Praha-Vršovice (konečná tramvaje číslo 20– Praha-Spořilov (konečná tramvaje číslo 19) – Chodovec – Chodov, u lékárny – Šeberov I. – Hrnčíře, hřbitov – Průhonice, závod – Průhonice, škola – Čestlice – Herink – Velké Popovice. Právě díky této lince mohly být spoje linky 01063 jezdící do Velkých Popovic zrušeny, resp. převedeny právě na linku 01083. Zároveň došlo, na lince 01063, k zavedení vybraných spojů v trase Vestec, závod I. – Čestlice – Říčany, nám.

1959 – Ukázka jízdního řádu linky ČSAD číslo 01083

V období 1960 – 1962 proběhlo přečíslování autobusových linek ČSAD a to tak, že linka 01063 byla nově označena číslem 01084 a 01083 číslem 01104. U první uvedené linky byly současně zrušeny vybrané spoje (Vestec – Říčany), protože byly převedeny na linku číslo 01100. Vzhledem k jejímu minimálnímu rozsahu provozu se s ní nebudeme dále zabývat. Zajíždění vybraných spojů do Kateřinek a Újezdu u Průhonic na obou výše uvedených linkách přišlo v období 1962 – 1966. Do Čestlic a Dobřejovic byla, ve stejném období, dále prodloužena stávající linka číslo 01082 (před rokem 1960 označená číslem 01061), která do té doby končila v Průhonicích. Další změny s sebou přineslo přečíslování autobusových linek ČSAD v roce 1972, kdy jsou námi popisované linky přeznačeny: 01082 na 1082001084 na 10840 a 01104 na 11040. Vzhledem k postupnému zavádění autobusových linek pražské městské dopravy na Šeberov jezdily po roce 1976 výše uvedené linky v drobně odlišných trasách. V souvislosti se zprovozněním úseku tratě metra C do konečné stanice Kosmonautů (nyní Háje), v roce 1980, byly všechny tři linky ČSAD zkráceny k jeho předposlední stanici Družby (nyní Opatov). Provozovatelem se stala ČSAD dopravní závod 102 Praha-Vršovice. Po rozpadu státních podniků ČSAD, v roce 1990, došlo k zachování provozu zmíněných tří linek nástupnickou organizací ČSAD Praha-Vršovice, státní podnik. Bohužel oproti stavu před rokem 1990 byl postupně omezován rozsah provozu. Mezi léty 1993 až 1997 byla zrušena původní linka 10820 a zbývající dvě ještě přečíslovány: 10840 na 128641 a 11040 na 128642. Obě linky byly zřejmě zrušeny až v roce 1998.

Prosinec 2006 – Jízdní řád autobusové linky PID číslo 325

Nyní se dostáváme k autobusové lince PID číslo 325zavedené 2. listopadu 1998 v trase: Praha, Opatov – Praha, Šeberov – Hrnčířský hřbitov – Průhonice – Čestlice. Rozsah provozu byl stanoven jen na pracovní dny. Zanedlouho, prokazatelně k 1. březnu 1999, jezdila „třistadvacetpětka“ už celotýdenně. V této podobě ji po celou dobu své existence provozoval pražský Dopravní podnik svými autobusy standardní délky. Od 14. června 2009 byla zrušena a nahrazena posílenou linkou číslo 385.

31. prosince 2008 – Karosa B951E ev. č. 4063 na lince číslo 325 přijíždí na pražskou konečnou Opatov – Pavel Hypš

Ke znovu zavedení autobusové linky číslo 325 došlo už 29. listopadu 2009v trase: Nádraží Uhříněves – Nové náměstí – Žampionová – Čestlice. Tentokrát se dopravcem stala soukromá firma ČSAD Polkost, s. r. o., která na linku nasazuje minibus. Rozsah provozu je stanoven pouze na všední dny s intervalem 60 minut. Od 1. září 2012 je trasa, v úseku mezi Novým náměstím až Čestlicemi, upravena do současné podoby: Nové náměstí – K Lipanům – Benice – Čestlice – Čestlice, Albert hypermarket – Čestlice, KIKA (nyní Čestlice, kika-Aquapalace).

4. března 2011 – Mercedes-Benz Vario na lince číslo 325 v zastávce Čestlice, Albert hypermarket – Pavel Hypš

Závěrem lze konstatovat, že historie dopravní obsluhy v relaci Praha – Čestlice, přes Šeberov a Hrnčíře, je mnohem zajímavější než vývoj samotné „třistadvacetpětky“. Zajímavostí je, že i přes své zrušení byla znovu zavedena právě do Čestlic.

 1. července 2013 – Solaris Urbino 8,9 na lince číslo 325 přijíždí k zastávce Čestlice, V Oblouku – Pavel Hypš

Poznámka:

V textu jsou v závorkách kurzívou srozumitelně upraveny původní místní názvy z dobových knižních jízdních řádů.

Autor: Zdeněk Liška
Poděkování patří Pavlu Hypšovi za poskytnutí fotografií
Zdroje: Pražský dopravní zeměpis svazek 1 obce připojené ku Praze v roce 1974 (Prošek F., Fojtík P.), knižní jízdní řády ČSAD pro Středočeský kraj z vybraných let, knižní jízdní řády PID, web ropid. cz

Poslední aktualizace: 16. prosince 2013

Podobné příspěvky

Napsat komentář