109

17. října 2010 – Karosa B741 ev. č. 6012 vypravená na linku číslo 109 přijíždí do zastávky Kolonie – Pavel Hypš

Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) označená číslem 109 patří mezi nejstarší v Praze. Její historie sahá až do roku 1926. Zpočátku byla označena písmenem D a od konce roku 1951 pak číslem 109. Po celou dobu své existence „stodevítku“ provozuje pražský dopravní podnik (resp. jeho předchůdce Elektrické podniky) se svými autobusy. Postupem času na ní bylo možné vídat jak standardně dlouhé, tak kloubové autobusy a v novodobé historii navíc i elektrobusy.

29. července 2012 – Karosa B951 na lince číslo 109 (kmenová 513/51) v Dolních Počernicích – Zdeněk Liška

Od 11. července 1926 zavedly Elektrické podniky autobusovou linku s celotýdenním provozem označenou písmenem D v trase: Žižkov – Hrdlořezy – Malešice. Konečná na Žižkově se nazývala „Žižkov, Ohrada“ a nacházela se poblíž žižkovské tramvajové vozovny.

1926 – Autobus Praga N ev. č. 4 na lince D v Malešicích – Archiv DP

Za necelý rok, 1. května 1927, došlo k prodloužení z Malešic do Strašnic (konečná existovala zhruba v oblasti nynější zastávky Vinice). Už k 30. září 1929 byla trasa zkrácena do konečné Malešice, náměstí. Na opačné straně nastal, od 9. srpna 1931, odklon trasy do zastávky Vysočanská silnice.

1928 – Autobus Praga N ev. č. 4 na lince D – Archiv DP

Zanedlouho, po 20. září 1931, mělo „déčko“ dál prodlouženou trasu: Kolbenka – Na Harfě – Vysočanská silnice – Hrdlořezy – Malešice, náměstí. Současně byl stanoven rozsah provozu na špičky všedních dnů a na nedělní odpoledne. Zkrácení do podoby: Na Harfě – Vysočanská silnice – Malešice, náměstí přišlo 18. dubna 1932, přičemž úsekem Vysočanská silnice – Na Harfě jezdila linka pouze ve špičkách pracovních dnů. Již 14. srpna 1932 byl provoz omezen pouze na špičky pracovních dnů.

1932 – Přehled trasy a odjezdů linky D – Pavel Hypš

Další změna nastala k 16. říjnu 1932, kdy mělo „déčko“ trasu: Vysočanská silnice – Hrdlořezy – Masarykova kolonie – Potravní daň1). Tehdy jezdilo ve špičkách pracovních dnů a opětovně i v neděli odpoledne.

16. července 1938 – Schéma trasy linky D – publikace Linky MHD v Praze 1829-1990

Vlivem válečných událostí nastalo, po 15. listopadu 1942, omezení provozu jen na špičky všedních dnů a v období od 20. září 1943 do 4. června 1945 byla linka zcela zrušena. Právě k 4. červnu 1945 bylo „déčko“ znovu zavedeno (či spíše obnoveno) s provozem jen ve všední dny, ale v trase: Hrdlořezy – Kolonie – Českobrodská silnice. Rozšíření provozu i na nedělní odpoledne přišlo 13. dubna 1947.

1942 – Rozsah provozu linky D – sbírka Pavel Hypš

Zanedlouho, od 1. prosince 1948, jezdila linka D až na Jahodnici. Po 2. červenci 1951 se trasa dostala do prodloužené podoby: Hrdlořezy – Jahodnice – Dolní Počernice, přičemž v úseku Dolní Počernice – Jahodnice jezdila až do roku 1965 jen část spojů. V důsledku reorganizace linkového vedení pražské městské dopravy, provedené k 31. prosinci 1951, byla autobusová linka D nově označena číslem 109. Až 1. září 1961 došlo k dalšímu prodloužení trasy: Harfa – Spojovací – Jahodnice – Dolní Počernice, ale úsek Harfa – Spojovací obsluhovaly spoje pouze ve špičkách pracovních dnů. V blíže neurčeném termínu začaly všechny spoje jezdit na Harfu.

15. ledna 1962 – Jízdní řád linky číslo 109 – sbírka Pavel Hypš

K 1. červenci 1963 byla „stodevítka“ prodloužena z Harfy dál do konečné Vysočany, kudy se cestovalo pouze ve špičkách pracovních dnů. Zanedlouho, od 26. dubna 1964, jezdily úsekem Vysočany – Spojovací pouze některé spoje ve špičkách pracovních dnů.

19. července 1965 – Schéma trasy linky D – publikace Linky MHD v Praze 1829-1990

Trvalé zavedení všech spojů do Dolních Počernic přišlo 20. září 1965. K dalšímu prodloužení trasy došlo 16. března 1970, kdy se dostala do podoby: Nový Hloubětín – Vysočany – Harfa – Spojovací – Jahodnice – Dolní počernice, přičemž byl úsek Nový Hloubětín – Spojovací obsluhován pouze ve špičkách všedních dnů. Na tomto místě je vhodné zmínit, že konečná Nový Hloubětín existovala přibližně vedle nynější křižovatky Kbelská x Kolbenova.

1975 – Ve výřezu linkového vedení vidíme trasu autobusové linky číslo 109 – Archiv DP

Celkové omezení provozu linky na špičky všedních dnů nastalo od 20. prosince 1980. Po uvedeném datu jezdily všechny spoje „stodevítky“ v celé trase. Další změna, s sebou přinesla úpravu rozsahu provozu a vstoupila v platnost 3. dubna 1991. Úprava spočívala v tom, že v ranní přepravní špičce jezdily autobusy linky číslo 109 ve směru Dolní Počernice – Nový Hloubětín a v odpolední špičce opačně. Odpolední provoz byl zrušen 2. ledna 1997.

1977 – Škoda 706 RTO ev. č. 4742 na lince číslo 109 – sbírka Jan Arazim

Ani rozšíření metra do severovýchodní části Prahy, v 90. letech, nemělo dlouhou dobu vliv na trasu námi popisované linky. Tento stav byl porušen až v souvislosti s otevřením úseku metra B na Černý Most (8. listopadu 1998), přičemž trvalé změny povrchové dopravy nastaly od 9. listopadu 1998, kdy se „stodevítka“ dostala do trasy: Českomoravská – Harfa – Spojovací – Jahodnice – Dolní Počernice – (Výzkumné Ústavy Běchovice) – Újezd nad Lesy Sídliště Rohožník. K Výzkumným Ústavům Běchovice zajížděly všechny spoje v pracovní dny denně od cca 6 h do cca 17.30 h a to tak, že v ranní špičce ve směru od Prahy (tzn. z Českomoravské) a v odpolední špičce opačně. Současně byly v ranní špičce zavedeny vložené spoje vedené z Dolních Počernic na Českomoravskou. Ještě je nutné uvést, že od téhož data, tedy 9. listopadu 1998, byly na linku nasazovány v pracovní dny kloubové autobusy, ale o víkendech (a svátcích) byly k vidění stále vozy standardní délky.

1998 – Ikarus 280 na lince číslo 109 v terminálu Českomoravská – yks82, web ikarusy.net

10. dubnu 1999 přišel odklon trasy do terminálu stejnojmenné stanice metra B Palmovka. Ke stejnému datu došlo ke zrušení vložených spojů do Dolních Počernic, a jejich převedení na linku číslo 168.

24. září 2003 – Karosa B741 na lince číslo 109 v terminálu Palmovka – Tomáš Pfeifer

Další změna nastala až 8. května 2008, od kdy jsou na linku číslo 109 celotýdenně nasazovány kloubové vozy. Od 30. dubna 2010 zajížděly k Výzkumným Ústavům Běchovice ve špičkách pracovních dnů pouze vybrané spoje. Další změna, která vstoupila v platnost 11. prosince 2011, znamenala zkrácení trasy do podoby: Palmovka – Spojovací – Jahodnice – Dolní Počernice – Výzkumné Ústavy Běchovice, přičemž v úseku: Dolní Počernice – Výzkumné Ústavy Běchovice tak jezdí vybrané spoje v pracovní dny ráno a odpoledne. Počínaje dnem 14. prosince 2014 tímto úsekem jezdí vybrané spoje i v sedlech pracovních dnů.

19. srpna 2010 – Karosa B941E ev. č. 6285 na konečné Sídliště Rohožník – Zdeněk Liška

Ještě ke dni 11. prosince 2011 bylo zrušeno nasazování kloubových autobusů a namísto toho se na „stodevítku“ celotýdenně opět vypravují standardně dlouhé vozy. Výjimku tvoří letní sezóna 2019, kdy se na “stodevítku” dočasně opět vypravují i kloubové autobusy. Jinou zajímavostí se stalo nasazování statických elektrobusů (tzn. vozidel se statickým dobíjením). Po přestěhování dobíjecí stanice (tzv. “DOBUDKY”) do terminálu Palmovka (na podzim 2017) je možné na “stodevítce” spatřit prototyp elektrobusu SOR NS 12 Electric (ev. č. 4002) a od dubna 2019 také starší elektrobus SOR EBN 11 (ev. č. 4001 – tento vůz jezdil v Praze už v letech 2015 až 2017, a to především na linkách číslo 213 a 188).

3. dubna 2019 – SOR NS 12 Electric ev. č. 4002 na lince číslo 109 při dobíjení v terminálu Palmovka – Zdeněk Liška

Z předešlého textu je zřejmé, že linka číslo 109 prošla za svou existenci relativně dosti změnami. Je celkem úsměvné, že od roku 2011 opět končí v Dolních Počernicích, tedy v místě kam byla v roce 1951 prodloužena…

1. srpna 2019 – SOR NB18 ev. č. 6795 vypravený na linku číslo 109 v manipulačním stání VÚ Běchovice – Marcela Brzicová

Poznámky:

1) Potravní daň (nebo též čára potravní daně) byla hranice každého města (katastrálního území), kde byly na příjezdových komunikacích zřízeny celnice. Nejvíce se proclívaly potraviny, a proto nesla tento název. V autobusové dopravě to znamenalo zastávku s tím, že v  cestující museli proclít zboží či potraviny s nimiž cestovali do města. Potravní daň existovala přibližně v letech 19201942.

Zdroje: Linky MHD v Praze 1829 – 1990 (Fojtík P., Prošek F.), knižní jízdní řády PID a další materiály, web ropid.cz

Srpen 2, 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *