|

261

Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID), označená číslem 261, zajišťuje svým jediným spojem přepravu školáků ze Zbraslavi, Lahovic a Radotína do základní školy ve Velké Chuchli. Po většinu své historie se však pod tímto číslem skrývala linka zcela jiná, spojující širší centrum Prahy se satelitní částí Klánovice, které jsou součástí hlavního města od roku 1974. Historie jejích autobusových předchůdkyň sahá až do období I. Československé republiky, od konce 40. let zajišťoval provoz státní dopravce ČSAD (Československá automobilová doprava; od roku 1950 Československá státní automobilová doprava). V pražské městské hromadné dopravě jsme se s „dvěstěšedesátjedničkou“, provozovanou Dopravním podnikem, setkávali od prosince 1981.

23. října 2017 – SOR NB12 ev. č. 3689 na lince číslo 261 v zastávce Nádraží Radotín – Pavel Hypš

Zpočátku byla dopravní obslužnost Klánovic zajištěna železnicí, která sem byla zavedena roku 1845. Autobusy státní veřejné dopravy se v Klánovicích poprvé objevily 30. května 1930 na lince Československé pošty označené 845a. Její trasa spojovala Prahu, Dolní Počernice, Běchovice, Újezd nad Lesy, Klánovice, Jirny a Brandýs nad Labem. Zanedlouho poté byla do Klánovic prodloužena také kmenová linka označená číslem 845, která spojovala Klánovice s obcí Jirny, přičemž některé spoje vedly dál přes Sibřinu a Sluštice do Říčan, nebo na opačnou stranu do Brandýsa nad Labem. V roce 1931 k uvedeným linkám přibyly další dvě, označené 932a (provozovaná Československou poštou) a 2006a (krátce provozovaná soukromým dopravcem). Obě linky měly shodnou trasu, kdy spojovaly Prahu, Dolní Počernice, Újezd nad Lesy, Klánovice a Jirny.

Květen 1930 – Jízdní řád linky 845 – sbírka Poštovní muzeum Praha

V letech 1933 až 1934 došlo k začlenění Československé pošty pod Československé státní dráhy (ČSD), které (nejen) uvedené státní linky provozovaly až do roku 1949, pod různým označením. Během II. světové války zmíněné autobusové linky několik let nejezdily a tak byly Klánovičtí nuceni používat opět pouze železnici. 

22. května 1937 – Jízdní řád autobusové linky 1005 z Prahy přes Klánovice do Jiren – sbírka Poštovní muzeum Praha

Při začleňování veřejné silniční dopravy pod nově zřízený podnik ČSAD dochází v období 1949 – 1950 také k převedení státních autobusových linek právě pod ČSAD. Prokazatelně se, v knižním jízdním řádu ČSAD pro Pražský kraj z léta 1951, objevuje linka 01014 v trase „ Praha II., Na Florenci, aut. n. – Praha-Hrdlořezy, k. st. el. dr. – Dolní Počernice – Běchovice – (Běchovice, stav – později Běchovice Výzkumné Ústavy) – Újezd nad Lesy, MNV – Klánovice, nádr. – Klánovice, bazar – Šestajovice – Jirny – (Nové Jirny) – Svémyslice – Zápy – Brandýs nad Labem, nám.“. Do zastávek Běchovice, stav a Nové Jirny zajížděly jen některé spoje, ovšem na lince existovalo i několik dalších variant spojů, např. Nové Jirny – Brandýs nad Labem, nám. nebo Klánovice, nádr. – Nové Jirny.

1956 – Jízdní řád linky 01014 – sbírka Národní knihovna Praha

V období 1956 – 1959 k uvedené lince přibývá její druhá větev označená 01014A, jež měla trasu (stav 1959) „ Praha-Florenc, aut. nádr. – Hrdlořezy, kon. st. el. dr. 21 – Dolní Počernice – Běchovice – (Běchovice V. Ú.) – Újezd nad Lesy, MNV – (Klánovice, žel. st. – Šestajovice) – Újezd nad Lesy, hostinec“ s tím, že do Šestajovic vedly pouze vybrané spoje. Mezi léty 1960 – 1962 došlo ke zrušení spojů směřujících do Šestajovic, a proto se linkou 01014A nebudeme dále zabývat. Ještě je vhodné zmínit, že ji lze považovat za předchůdkyni současné linky PID číslo 250. Na lince 01014 došlo v období 1962 – 1966 ke změně a úpravě trasy, kdy byla zkrácena do zastávek Jirny nebo Nové Jirny II. I nadále však existovalo několik variant spojů. V první polovině 70. let je linka 01014 nově označena číslem 10140. K další změně došlo v období 1974 – 1976, kdy byla trasa z autobusového nádraží Praha-Florenc odkloněna (a ukončena) v nedaleké Pobřežní ulici.

Zanedlouho, v období 1976 – 1979, dochází k dalšímu zkrácení trasy, tentokrát do zastávky „Praha-Hrdlořezy, TRAM.“ (později zastávka pojmenovaná „Spojovací“). Obě autobusové linky provozoval podnik ČSAD 101 Praha-Karlín, od roku 1970 ČSAD 101 Praha-Klíčov.

1980 – Jízdní řád linky ČSAD 10140 – sbírka Zdeněk Liška

V systému pražské městské hromadné dopravy je, autobusová linka označená číslem 261, zavedena 28. prosince 1981. Trasa byla velmi podobná své předchůdkyni, tedy: „Spojovací – Dolní Počernice – Běchovice – Újezd nad Lesy – Klánovice“. Od 1. října 1982 dochází v úseku Bazar – Klánovice ke zřízení zastávky Přímské náměstí.

2. listopadu 1985 – Trasa linky číslo 261 – Večerní Praha, sbírka prazsketramvaje.cz

Po prodloužení linky metra B na Palmovku je, od 23. listopadu 1990, „dvěstěšedesátjednička“ odkloněna právě do tohoto autobusového obratiště. Zásadní změnu s sebou přineslo další prodloužení metra B na Černý Most od 8. listopadu 1998, kdy došlo k úpravě trasy linky 261 do podoby Černý Most – Chvaly – Svépravice – Běchovice – Újezd nad Lesy – Klánovice.

1. února 2010 – Karosa B931 na lince číslo 261 v obratišti Klánovice – Zdeněk Liška

Zajíždění k Výzkumným Ústavům Běchovice bylo zavedeno v souvislosti se změnami linkového vedení k 12. prosinci 2010. S touto změnou jsou v pracovních dnech zavedeny vložené spoje v trase Černý Most – Výzkumné ústavy Běchovice, provozované pouze v přepravních špičkách. Drtivá většina spojů jedoucích po celé trase k Výzkumným ústavům Běchovice také zajíždí, ovšem jen v pracovních dnech. Ještě k témuž datu se z posledního spoje (Újezd nad Lesy – Klánovice) stává na rok noční linka číslo 516.

14. prosince 2010 – SOR NB12 na lince číslo 261 při závleku k Výzkumným ústavům Běchovice – Pavel Hypš

Další změnou na trase bylo, od 11. prosince 2011, zajíždění vybranými spoji do zastávky Xaverov (naproti původní drůbežárně) a dále, pouze ve směru do Klánovic, zajíždění do zastávky Nádraží Klánovice-Sever. Trasa „dvěstěšedesátjedničky“ tedy měla podobu: Černý Most – Chvaly – Svépravice – (Xaverov – V. Ú. Běchovice) – Běchovice – Újezd nad Lesy – Nádraží Klánovice-Sever (pouze v uvedeném směru) – Bazar – Klánovice.

11. září 2014 – Karosa B731 na lince číslo 261 v obratišti Xaverov – Pavel Hypš

Trvalé změny v síti pražských autobusů, které vstoupily v platnost 15. října 2016, s sebou přinesly zrušení závleků na Xaverov a k Výzkumným ústavům Běchovice, kam byl obnoven provoz linky číslo 222. Zároveň jsou zavedeny posilové spoje v ranní špičce pracovních dnů, vedené v trase: Klánovice – Nádraží Klánovice-sever.

28. dubna 2017 – Posilový spoj linky číslo 261 v zastávce Smiřická – Pavel Hypš

Až do 15. října 2016 byl dopravcem Dopravní podnik hlavního města Prahy, který na ni vypravoval standardně dlouhé autobusy. Výjimkou bylo období letních prázdnin, kdy byly z důvodu vyšší přepravní poptávky nasazovány vozy kloubové. Od zmíněného data je dopravcem na lince číslo 261 firma Stenbus, vypravující sem standardně dlouhé autobusy. Zajímavostí je, že dopravce Stenbus linku zajišťoval již dříve, a to dne 16. června 2011, během stávky odborů Dopravního podniku.

16. června 2011 – Karosa B732 na lince číslo 261 vyjíždí ze zastávky Blatov – Pavel Hypš

K 29. dubnu 2017 došlo ke zkrácení číselné řady městských linek v Praze pouze do rozsahu 100 až 250. Námi popisovaná linka získala od tohoto data číslo 221, bez vlivu na změnu trasy nebo její charakter. Znovu se pod číslem 261 objevuje od 4. září 2017 školní linka, dříve označovaná jako 561.

Od této změny až dodnes je linka provozována pouze jedním jednosměrným spojem ráno ve dnech školního vyučování v trase: SÍDLIŠTĚ ZBRASLAV – Zbraslavské náměstí – Lahovice – Nádraží Radotín – Škola Radotín – Nádraží Radotín – Nádraží Velká Chuchle – Škola Velká Chuchle – VELKÁ CHUCHLE. Dopravní podnik hlavního města Prahy sem vypravuje standardně dlouhý nízkopodlažní autobus, přejíždějící z kmenové linky číslo 129.

Zdroje: web ropid.cz, knižní jízdní řády ČSAD pro středočeský kraj z vybraných let, publikace Pražský dopravní zeměpis sv. 1 Obce připojené ku Praze v roce 1974 (Ing. František Prošek, Mgr. Pavel Fojtík), Linky MHD v Praze 1829 – 1990 (Ing. František Prošek)

Podobné příspěvky

Napsat komentář