Palanga je lázeňské město v západní části Litvy, na břehu Baltského moře, 25 km severně od přístavního města Klaipéda. Žije zde necelých 18 tisíc obyvatel. Západní okraj města omývá Baltské moře a po celé délce jsou zde písečné pláže. První písemná zmínka o Palanze pochází z 15. června 1161, kdy je doloženo obsazení místního hradu Dánskými vojsky. Po další staletí byla Palanga prosperujícím osadou, zejména díky rybolovu a sběru jantaru, a kolem roku 1550 získává městská práva. Až roku 1888 bylo založeno místní turistické letovisko. Dodnes se v Palanze nachází řada lázeňských domů, využívajících poněkud zvláštní kombinaci léčeb. Na Palangu totiž z klimatických důvodů svítí Slunce déle a silněji než kdekoli v Litvě, přesto je…

Litevská republika je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Sousedí s Polskem, Lotyšskem, Běloruskem a kaliningradskou částí Ruska. V Litvě nenajdeme žádné město s provozem metra nebo jiné podzemní dráhy, tramvajové provozy jsou zde již minulostí. Existovaly však v hlavním městě, Vilniusu, a také v Kaunasu a Klaipedě. Ve městech Kaunas a Vilnius však dnes jezdí alespoň trolejbusy, doplněné řadou autobusových linek. Městské autobusové provozy dále fungují např. v Alytusu, Klaipedě, Panevežysu, Palanze nebo Šiauliai. V Kaunasu jsou v provozu dvě lanové dráhy, třetí lanovou dráhu pak můžeme najít ve Vilniusu. Alytus Kaunas Klaipéda Marijampolé Palanga Panevéžys Šiauliai Vilnius

Klaipėda je se svými 160 tisíci obyvateli třetím největším městem Litvy. Nachází se v něm jediný litevský přístav Baltského moře, spojující Litvu s Dánskem, Švédskem a Německem. Je centrem Klaipédského kraje a tvoří v něm samostatný okres. Kleipédu osídlily baltské kmeny během 12. století. Hrad a posléze město byly založeny v polovině 13. století. Městská práva získala Klaipėda roku 1254, její název se však v písemných dokladech objevuje až v roce 1413. Staré město Klaipėdy se nachází na levém břehu řeky Danė. Jeho centrum tvoří Divadelní náměstí (Teatro) s hrázděnými domy, postavených již v 17. století. Roku 1722 byla k městu připojena také historická Fridrichova čtvrť na opačném břehu řeky. Jižně od vlakového nádraží se nachází turisticky velmi…

Panevėžys je s počtem obyvatel 115 tisíc pátým největším městem Litvy. Je centrem stejnojmenného kraje. Od hlavního města Litvy Vilniusu je vzdálen 136 km, městem prochází dálková silnice E67 přezdívaná Via Baltica, vedoucí z Prahy přes Varšavu, Kaunas, Rigu a Tallin do Helsinek. Podle legendy bylo město založeno roku 1414 Vyatusem Velikým. První písemná zmínka o Panevėžysu však pochází až z roku 1503. Oficiálně získal městská práva až v roce 1791. Oficiální narozeniny města se udávají 7. září. Městem protéká řeka Nevėžys, která odděluje dvě hlavní části: Na levém břehu staré město Panevėžys, na pravém břehu současné centrum Naujamiestis. K jejich sloučení do jednoho města došlo teprve roku 1915. Železnice spojuje Panevėžys s litevským Šiaulai a lotyšským a Daugavpilsem. K zahájení dopravy na prvním úseku, z Panevėžysu…

Město Šiauliai se nachází ve východní části Žemaitské vysočiny v Litvě. Žije zde přibližně 130 tisíc obyvatel a je tak čtvrtým nejlidnatějším městem Litvy. Nikdy zde nebyl výrazně zastoupen žádný průmysl, jedná se především o obchodní a administrativní centrum. Město bylo založeno v průběhu 13. století. Jeho přesné datum založení není známo, jako město je písemně zmiňováno poprvé až v roce 1524. Během druhé světové války bylo poničeno 80 procent městských staveb. Jedinou památkou staršího data stavby je katedrála svatého Petra a Pavla z počátku 17. století. Při návštěvě města lze dále potkat muzea např. jízdních kol, literatury, železnice, fotografování, požárníků, muzeum rádia a televize atd. Železniční doprava do Šiauliai je velmi slabá. Zahájena…

Kaunas, druhé největší litevského město, se nachází na soutoku řek Něris a Němen. Žije zde přibližně 304 tisíc obyvatel. Jedná se o hlavní město stejnojmenného litevského kraje a jeho českým partnerským městem je Brno. Kaunas byl založen pravděpodobně v 11. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1361. Městská práva získává Kaunas v roce 1408. Mezi první a druhou světovou válkou, z důvodu polské okupace Vilniusu, byl Kaunas hlavním městem Litvy. Dodnes se v Kaunasu nacházejí zbytky původního hradu z přelomu 13. a 14. století. V centru města se nachází také katedrála svatého Petra a Pavla, gotická trojlodní bazilika z 15. století. Železniční doprava byla v Kaunasu zahájen roku 1861, jelikož se Kaunas objevil na významné mezistátní trati Petrohrad…

Alytus je největší město v Alytuském kraji v jižní Litvě. S počtem obyvatel kolem 56 tisíc je šestým největším městem Litvy. Od hlavního města Litvy, Vilniusu, je vzdálen 105 km. Středem města protéká řeka Nemuna. Alytuský hrad je zmiňován poprvé v roce 1377. Alytus je považován za jedno z nejstarších litevských měst, avšak v minulosti, včetně světových válek, byl opakovaně ničen a o městská práva přicházel. Oficiálně je mu tak status města přisouzen teprve od roku 1995. Městská doprava v Alytusu zahájila svůj provoz roku 1989. Funguje zde poněkud zvláštní model, jelikož doprava je zajišťována výhradně minibusy, a to 38 vozidly vypravovanými na 14 linek, které v centrálním úseku mezi centrem města a autobusovým nádraží jezdí v souhrnném intervalu 2…

Vilnius je hlavní město Litvy, s počtem obyvatel pod těsně pod 600 tisíci je zároveň také největším litevským městem.  Leží v jihovýchodě státu, na soutoku řeku Vilnia a Neris, poblíž hranic s Běloruskem. Pověst říká, že město vzniklo poté, co měl velkovévoda Gediminas věštecký sen o železném vlku na místním kopci, na jehož vrcholu poté nechal postavit hrad. První písemná zmínka o Vilniusu pochází z roku 1323., roku 1387 získává městská práva. Mezi lety 1922 až 1939 tvořil Vilnius vlivem válečných konfliktů samostatný stát zvaný Střední Litva. Historické centrum Vilniusu, Staré Město, je zapsáno na seznamu světového dědictví Unesco. Je často považováno za největší evropské staré město, s řadou původních budov z 16. až 19. století.…