Drážďany (německy Dresden) jsou zemské hlavní město a současně druhé největší město v Sasku s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt). V blízkosti Drážďan se nacházejí další významná města, například Chemnitz, Lipsko a Berlín. Ve vzdálenosti 150 km jižně se pak rozkládá Praha, 230 km východně se nalézá Vratislav (Wrocław).
Doklady prvního osídlení na území města pocházejí již z 5. století před Kristem. Z důvodu vysokého zalesnění dané oblasti k rozsáhlejšímu osidlování až do raného středověku nicméně nedošlo. Na východ od Labe se nacházeli původně Slované, kteří byli postupnou expanzí germanizováni. První písemná zmínka o Drážďanech pochází z roku 1206. K roku 1216 jsou Drážďany poprvé zmíněny jako město.
Ve městě vznikla v novověku řada barokních, klasicistních a historizujících budov, které svým významem přesahují hranice spolkového státu Sasko. Mezi nejvýznamnější stavby patří například zámek Zwinger, římskokatolická Katedrála Nejsvětější Trojice, známá jako Hofkirche, či monumentální protestantský Kostel Panny Marie Frauenkirche.
Již v roce 1958 byly Drážďany rozděleny do pěti okrsků – střed, východ, západ, jih a sever. Od roku 1991 je město rozděleno do 10 městských částí (Stadtteile). V letech 1997-1999 se stalo částí města 9 místních částí (Ortschaften).
Drážďany tvoří velký železniční uzel, který souvisí s pěti hlavními a dálkovými dopravními liniemi. Hlavní nádraží Dresden Hauptbahnhof je vedle nádraží Dresden-Neustadt nejdůležitější vlakové nádraží ve městě. Největší nákladové nádraží města je Dresden-Friedrichstadt.
Síť příměstské železnice S-Bahn je zde tvořena pouze třemi linkami S1 až S3 spojující Drážďany s okolními obcemi. Do integrovaného systému je však zařazeno i mnoho regionálních i dálkových vlaků, které s S-Bahnem mají společné třeba jen 2 zastávky.
V roce 1838 se v Drážďanech objevil první koňským povoz, předchůdce veřejné dopravy. V následujících letech byla tato síť dále rozšiřována, především do širších předměstí. Dne 26. září 1872 zahájila provoz první drážďanská koněspřežná tramvaj. Linka z Blasewitz do Dresden-Plauen odstartoval postupné rušení povozů, které naposledy vyjely roku 1899.
Od konce 60. let začaly do provozu zasahovat vozy československé výroby Tatra T3. Z prostorových důvodů mohly jezdit pouze na trasách triebshof Waltherstraße – Betriebshof Tolkewitz und Neustädter Markt – Bahnhof Klotzsche. Od roku 1968 se proto dodávaly zúžené vozy Tatra T4D, doplněné později vozy Tatra T6A2D. Po postupné obnově vozového parku vozy německé firmy Bombardier zmizely tramvaje Tatra z pravidelného provozu v roce 2010.
Dnes tramvaje tvoří páteř místní dopravy. Síť se skládá ze 12 linek označených 1-13 (chybí číslo 5), které jsou v provozu celodenně a celotýdenně, vybrané spoje dokonce i v nočních hodinách. Linky jezdí pouze po území města, vyjma linky 4, která obsluhuje i sousední obce Radebeul, Cowig a Weinböhla.
Drážďany byly jedním z německých měst, kde se v minulosti objevily i trolejbusy. Od 24. března 1903 do 19. března 1904 provozovala firma AMG linku spojující sever Dráždan s obcí Klotzsche (dnes tuto trasu jezdí tramvaj 7). Nebyly však prostředky na financování prodělečného provozu.
Znovu se trolejbusy objevily na lince C od 8. listopadu 1947 na trati Müncher Platz – Loschwitz (dnes tu přibližně jezdí autobus 63). V průběhu let docházelo ke zkracování i prodlužování jinam. Od roku 1964 byly provozovány dvě linky pod označením 61 (Willi-Ermer-Platz – Falkensteinplatz) a 62 (Technische Hochschule – Weißig). Od roku 1966 byly opět sloučeny do jedné trasy pod číslem 61 a po postupném zkracování byl 28. listopadu 1975 provoz trolejbusů v Drážďanech definitivně ukončen.
Dne 1. dubna 1914 zahájila provoz první drážďanská autobusová linka. Vedla z drážďanského nádraží Neustadt do ulice Nürnberger. Vydržela pouze několik měsíců, jiiž 4. srpna 1914 byly autobusy zabaveny vojenskými orgány a provoz zastaven. K obnovení došlo až roku 1925.
Dnes tvoří autobusovou síť v Drážďanech větší počet linek. Linky 61 až 66 jsou považovány za silné linky doplňující provoz tam, kam nejedou tramvaje, a jsou provozovány přibližně ve stejném rozsahu. Linky 70 až 97 mají delší nebo nepravidelné intervaly nebo nejezdí o víkendech.
Autobusové linky většinou navazují na železnici nebo tramvaje a nezajíždějí do centra. Výjimkou jsou linky číslo 62 a 75 jedoucí po tramvajovém tělese v Pražské ulici, a linka číslo 94, ukončená v centrálním tramvajovém uzlu na Poštovním náměstí.
Dále je v provozu zhruba 300 linek, provozovaných soukromými dopravci, obsluhující okolní obce v rámci integrovaného systému. Někdy jsou s městskými linkami proloženy, pokud s nimi mají delší úsek vedený městem. Dopravce Regionalverkehr Dresden se podílí také na provozu několika městských linek.
Jelikož středem Drážďan protéká Labe a příliš mostů tu nenajdeme, součástí městské dopravy jsou i přívozy. Přímo ve městě najdeme 3 (Gutenbergstraße – Diakonissen-krankenhaus, Alt-Tolkewitz – Moosleite a Kleinzschachwitz – Pillnitz), součástí integrované dopravy v okolí je pak dohromady 14 přívozů.
Ve čtvrti Loschwitz najdeme také dvě lanové dráhy. První z nich, známější, je visutá dráha spojující Loschwitz a Oberloschwitz. Se svým zahájením 6. května 1901 je vůbec nejstarší visutou dráhou na světě. Druhá lanovka je kratší, a svou cestu částečně zdolává pod zemí.
Na severu Drážďan, ve čtrti Klotzsche, je od roku 1935 mezinárodní veřejné letiště. Prošlo již několika rekonstrukcemi a nabízí velmi vysoký komfort pro cestování. Zajímavostí je, že mezi desátou hodinou večerní a šestou hodinou ranní je uzavřeno, což u letišť takového významu není obvyklé.
Zdroje: publikace Von kutschern und Kondukteuren (kolektiv autorů pod záštitou DVB), wikipedia.cz (Dráďany, S-Bahn v Drážďanech, Tramvajová doprava v Drážďanech, Trolejbusová doprava v Dráďanech, Visutá dráha v Drážďanech), web wikipedia.de (Dresden, Dresdner Verkehrsbetriebe, Straßenbahn Dresden, Dresdner Haide-Bahn)
Fanda do dopravy, cestovatel a fotograf
