Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID), označená č. 143 primárně zajišťuje spojení oblasti Dejvic se strahovským stadionem, a to prakticky po celou dobu své existence. V nedávné době jezdila až do Nových Butovic. Námi popisovaná linka patří do skupiny linek s poměrně malým počtem změn a především s odlišnými vlastnostmi rozsahu provozu.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 169 nejprve existovala v letech 1970 až 1997, kdy byla tangenciální linkou. Po jejím znovuzavedení, v roce 2006, se stala napaječovou linkou, která spojuje stanici metra Kobylisy s katastrem Dolních Chaber a končí v obratišti Sídliště Čimice.
S autobusovou linkou Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 131 se můžeme v síti pražské městské hromadné dopravy setkávat více než půl století. Má význam především pro dopravní obsluhu území Dejvic a Bubenče, přičemž jako jedna z mála částečně vede místy kudy kdysi jezdil trolejbus.
Autobusová linka pražské integrované dopravy (PID) č. 182 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. Dlouhá léta zajišťovala dopravní obslužnost v jižním cípu Prahy. Od podzimu 2016 se stala tangenciální linkou, která spojuje severní a jižní (či jihovýchodní) část Prahy.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 138 byla třikrát zavedena a dvakrát zrušena. Vliv na trasování měly zrušené trolejbusové tratě a především výstavba sítě pražského metra.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 128 existovala v síti pražské městské hromadné dopravy už od počátku 60. let. Od té doby byla čtyřikrát zavedena a třikrát zrušena. Její trasování ovlivnily také sítě ostatních druhů dopravních prostředků v Praze (trolejbusy, metro, tramvaje).
Číslo 200 bylo v síti pražských autobusů použito dvakrát. Nejprve, koncem šedesátých let, pro rekreační linku a od roku 1975 pro napaječovou linku, která začala spojovat bohnická sídliště se stanicemi metra na lince C.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 137 byla zavedena v roce 1969, kdy společně s dalšími linkami nahrazovala zrušené trolejbusové linky. Tehdy nové autobusové linky spojovaly především oblasti Jinonic a Smíchova, přičemž „stotřicetsedmička“ pokračovala přes centrum Prahy až do Strašnic. Při otevírání některých úseků metra byla její trasa několikrát zkrácena. V novodobé historii však došlo k prodloužení trasy a k dalším úpravám.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 215 byla zavedena v roce 1980, a to kvůli dopravní obslužnosti vznikajících sídlišť na Lhotce a v Libuši. Za celou dobu své existence prošla jedinou změnou trasy a některými dílčími úpravami zastávek. Díky provoznímu charakteru „dvěstepatnáctka“ patří mezi napáječové linky.
Autobusová linka Airport Express (interně označená číslem 790) nyní spojuje ruzyňské letiště s železniční stanicí Praha – Hlavní nádraží. Její zavedení iniciovaly České dráhy, které v prosinci 2005 začaly pravidelně provozovat vlakové soupravy Pendolino, jež nejprve končily ve stanici Praha – Holešovice. V roce 2008 na území Prahy došlo k rozšíření sítě železničních tratí, a proto Pendolina nově končí ve stanici Praha – Hlavní nádraží, kam byla odkloněna také linka Airport Express.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 326 vznikla v roce 1996, kdy nahradila původní linky podniku ČSAD (Československá státní automobilová doprava) spojující Prahu s obcemi Vestec a Jesenice.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 161 už 50 let spojuje satelitní městskou část Nebušice s Prahou, kde navazuje na tramvajovou síť a od roku 1978 jezdila ke stanici Dejvická na trase metra A. Po prodloužení metra A k Nemocnici Motol byla trasa „stošedesátjedničky“ zkrácena do stanice Bořislavka.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 160 zajišťuje spojení odlehlé satelitní části Lysolaje s pražskými Dejvicemi. Tehdejší obec Lysolaje byla ku Praze připojena ke dni 1. ledna 1968, přičemž „stošedesátka“ sem začala jezdit od konce září 1968.
Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 344 je jednou z nejstabilnějších linek v systému, jelikož od svého zavedení až dodnes zajišťuje přímé spojení obcí Šestajovice, Jirny a Horoušany se stanicí metra B Černý Most.
Příměstská autobusová linka č. 352 je v pražské městské dopravě od roku 1992, kdy systém Pražské integrované dopravy (PID) prakticky neexistoval. Společně s linkou č. 351 se tehdy staly prvními autobusovými linkami jezdícími za hranice Prahy. Po celou dobu existence „třistapadesátdvojka“ spojuje jihozápadní oblast Prahy s přilehlými obcemi, přičemž stále jezdí celotýdenně a trasa prošla několika změnami.
Jedna z nejdelších autobusových linek Pražské (PID) číslo 305 spojuje Prahu, Nové Strašecí, Lubenec, Bochov, Karlovy Vary a celou řadu nácestných obcí. Dopravce Transdev Střední Čechy sem vypravuje standardně dlouhé autobusy, na vybraných spojích i patnáctimetrové autobusy.
V historii pražské městské hromadné dopravy bylo číslo 152 pro městskou autobusovou linku použito dvakrát. Její trasy vždy protínaly převážně severní sektor hlavního města.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 177 je momentálně nejdelší denní městskou autobusovou linkou. Poprvé existovala v letech 1973 až 1974, podruhé byla zavedena v roce 1975. Za celou dobu své existence prošla několika změnami a od roku 1995 jezdí prakticky ve shodné trase.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 195 tangenciálně spojuje severovýchodní oblast Prahy (Letňany, Prosek, Vysočany) s rozsáhlým sídlištním komplexem Zahradní Město na jihovýchodě Prahy. „Stodevadesátpětka“ nyní projíždí přes několik významných dopravních terminálů (Prosek, Vysočanská, Spojovací, Skalka).
S autobusovou linkou Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 145 jsme se mohli v pražských ulicích setkávat nejprve mezi léty 1966 až 2008. Po celou tuto dobu spojovala především Vysočany se Zahradním Městem a v první polovině 70. let patřila do sítě tzv. překryvných autobusových linek. Znovu se na scéně objevuje autobusová linka číslo 145 od října 2016, kdy spojuje terminál metra Kobylisy s územím Čimic.
Regionální autobusová linka Pražské integrované dopravy číslo 675 tvoří především doplněk železniční lince S1, jelikož také spojuje Kolín, Velim a Pečky, její trasa je však nepatrně odlišná. Dopravce OAD Kolín sem vypravuje standardně dlouhé autobusy, jeden pár spojů je garantovaně nízkopodlažní.
V červnu roku 2019 uplyne 40 let od zavedení autobusové linky Pražské integrované dopravy (PID) číslo 162. Po celou dobu své existence zajišťuje dopravní obslužnost pražské městské části Dolní Chabry s katastrálním územím Kobylis. Svým trasováním lze „stošedesátdvojku“ zařadit do skupiny napáječových linek. Od svého zavedení v roce 1969 prošla pouze čtyřmi změnami trasy.
Regionální autobusová linka Pražské integrované dopravy číslo 673 zajišťuje spojení městysu Křinec a obcí Budiměřice, Chleby, Nový Dvůr, Oskořínek a Hrubý Jeseník s okresním městem Nymburk. Dopravce Okresní autobusová doprava Kolín sem vypravuje standardně dlouhé autobusy. Počátky spojení v této trase můžeme hledat již v první polovině 50. let, kdy byla prokazatelně v provozu regionální linka ČSAD číslo 01662…
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 144 byla třikrát zavedena a dvakrát zrušena. Od roku 1976 zajišťuje dopravní spojení jižní části sídliště Bohnice s okolím a od roku 1984 tvoří napaječovou linku navazující na linku metra C. Po celou dobu existence „stočtyřicetčtyřky“ byl (a je) jejím dopravcem pražský dopravní podnik, který na linku nasazuje…
