Spojení Březové a Karlových Var zajišťuje s jednou přestávkou již přes 50 let linka číslo 7. I když její význam kvůli souběžným regionálním linkám zařazeným do Integrované dopravy Karlovy Vary v poslední době klesá, pojďme se v tomto článku podívat na její historický vývoj i současnost.
Halle (Saale) (původně Halle an der Saale, česky Halle nad Sálou, starší český název Dobrosol) je druhé největší město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko. Nachází se 30 km severozápadně od Lipska. Žije zde přibližně 242 tisíc obyvatel. V minulosti se dělilo na dvě části, Halle a Halle Neustadt, jež byly sjednoceny roku 1990.
Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) nesoucí číselné označení 101 je nejstarší v systému pražské městské hromadné dopravy. Tímto obsáhlým článkem si přiblížíme její dlouhou a pestrou historii sahající do roku 1925 – tedy do druhého znovu zavedení autobusové dopravy v Praze. Prakticky po celou dobu své existence je provoz městským dopravcem zajišťován standardními autobusy a v novodobé historii také midibusy. Bohužel vlivem neustálého slučování a rušení linek v současnosti postupně opouští části své původní trasy. Od roku 2009 navíc přestala jezdit i na svou prapůvodní konečnou zastávku Čechovo náměstí…
Karlovarská linka číslo 5 zajišťuje téměř celou dobu své existence spojení městské části Bohatice s centrem města. Její historie je však poměrně rozmanitá a nyní si jí ve stručnosti shrneme.
Bakov nad Jizerou (dříve Backofen an der Iser) je město Středočeského kraje s 5 tisíci obyvateli. Až do roku 1960 patřilo pod Liberecký kraj. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Městem protéká řeka Jizera, do které zde zde vlévají říčky Kněžmostka a Bělá.
Linka číslo 129 je dnes jednou z hlavních autobusových linek PID, spojujících odlehlou městskou číst Zbraslav s terminálem metra Smíchovské nádraží. Dopravní podnik hlavního města Prahy sem vypravuje standardně dlouhé autobusy. V dnešním textu se však podíváme mnohem hlouběji do historie, jak to vlastně bylo se spojením Zbraslavi a centra Prahy v minulosti. Již z…
Karlovarská autobusová linka číslo 4 již 60 let spojuje oblast „West-Endu“ s centrem města. Její trasa neprošla žádnými výraznými změnami, většinou se jednalo pouze o drobné úpravy. Její historie je spjata spíše s nízkokapacitními vozidly.
Městská autobusová linka číslo 103 patří mezi nejstarší v Praze. Její historie sahá do období I. Československé republiky. Po celou dobu své existence spojuje katastrální území Ďáblic s okolím. V minulosti byl jejím dopravcem Dopravní podnik hlavního města Prahy, vystřídaný v novodobé historii dopravcem ČSAD Střední Čechy.
Městská autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 130 je dlouhou dobu stálicí v západní části Prahy. Z historického pohledu měla mnoho společného se stávajícími autobusovými linkami číslo 137 a 230. Součástí článku je také povídání o možných předchůdkyních „stotřicítky“, u nichž jsou uvedeni provozovatelé a dopravci. V případě autobusové linky číslo 130 se stal provozovatelem pražský Dopravní podnik, který na linku vypravuje standardně dlouhé autobusy a od poloviny 90. let na ní garantovaně nasazuje nízkopodlažní vozy.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 462 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. V letech 1984 až 1989 plnila úlohu účelové linky. Od prosince 2007 je regionální linkou v oblasti Strančic a Kunic, přičemž její spoje jsou tvořeny přejezdy z kmenové linky číslo 461. Dopravcem nejprve byl pražský dopravní podnik a od prosince 2007 firma Connex Praha, s. r. o. (a její nástupnické organizace Veolia Transport Praha s. r. o., Arriva Praha a od roku 2017 pak Arriva City, provozovna Praha-Malešice). Na „čtyřistašedesátdvojku“ byly (a jsou) nasazovány autobusy různých délek a provedení.
Denní tramvajová linka č. 17 se v síti pražské městské dopravy vyskytuje od roku 1923. Kromě dvou přerušení provozu ještě nebyla zrušena. Za více než sto let své existence prošla mnohými změnami vyvolanými úpravami a rozšiřováním kolejové sítě. Pražský dopravní podnik (a jeho předchůdce Elektrické podniky) na „sedmnáctku“ postupně vypravoval (a vypravuje) prakticky všechny typy tramvajových vozů (včetně souprav).
Ve středu 18. října 2023 vyjde kniha Atlas pražských autobusů, Autobusy konstrukčně vycházející z nákladních automobilů. V knize lze nalézt informace o počátcích autobusů na našem území, popis a přehled vozového parku prvních pražských autobusů z let 1907-1909. Dále je v knize popsáno provozní období pražských autobusů z období 1925-1964 a vozový park z let 1925-1975. Samostatnou kapitolou pak je přehled jednotlivých muzejních autobusů. Výše uvedené kapitoly jsou v knize popsány na cca 300 stranách, doplněných celou řadou dosud nepublikovaných a nezveřejněných informací a fotografií. U příležitosti vydání knihy Atlas pražských autobusů, Autobusy konstrukčně vycházející z nákladních automobilů plánujeme její křest v sobotu 21. října 2023 v areálu Automuzea Terezín. Všichni jste zváni!
Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 123 po celou dobu své existence spojuje oblast vilové zástavby na Šmukýřce s Košířemi (resp. Plzeňskou ulicí), kde byl je možný přestup na tramvajové linky. Díky relativně nízkému počtu změn trasy „stodvacettrojky“, ji lze zařadit mezi stabilní linky.
Číslo 276 se v síti pražských autobusů objevilo třikrát. V 90. letech linka č. 276 během přepravních špiček pracovních dnů zajišťovala spojení sídlišť na Černém Mostě a v Bohnicích. V letech 2022 až 2023 se dvakrát stala školní linkou jezdící v oblasti Hrnčíř. Dopravcem a provozovatelem byl po celou dobu pražský dopravní podnik, který na linky nasazoval standardně dlouhé a kloubové autobusy, a v posledním období provozu dopravce Arriva City se standardně dlouhými autobusy a midibusy.
Od 80. let česká a slovenská města s trolejbusovým provozem (Teplice, Ústí nad Labem, Plzeň, Jihlava, Mariánské Lázně, Brno, Opava, Ostrava, Pardubice, Zlín – Otrokovice, České Budějovice, Bratislava, Žilina, Prešov a Bánská Bystrica) brázdily dvounápravové trolejbusy Škoda 14 Tr s hranatou karoserií. Ze standardní verze vzešla i třínápravová kloubová varianta, přičemž poslední vozy Škoda 15 Tr ještě jezdí v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích. V současnosti na našem území existuje okolo dvaceti těchto (dnes již) historických trolejbusů Škoda 14 Tr a Škoda 15 Tr. V neděli 18. června 2023 v Brně dojezdily poslední dva vozy Škoda 14 Tr, čímž skončil provoz těchto trolejbusů v České republice.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 167 patří do skupiny linek s malým počtem změn a úprav. Od svého zavedení v roce 1971 zajišťuje dopravní obslužnost motolské nemocnice s Košířemi a od poloviny 80. let také se Smíchovem. Mezi lety 1971 až 2012 na ni byly vypravovány standardně dlouhé autobusy a od roku 2012 (až dosud) na ni jsou vypravovány kloubové autobusy. Od počátku až do dnešních dnů je jejím dopravcem a provozovatelem pražský dopravní podnik.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 166 byla jednou zavedena, jednou zrušena a nakonec vznikla z jiné linky. Její doménou je dopravní obslužnost pražské části Třeboradice, kam jezdila přes čtyřicet let. Jejím dopravcem byl pražský dopravní podnik, který na linku nasazoval standardně dlouhé autobusy. V říjnu 2016 bylo č. 166 použito pro midibusovou linku č. 295, která rovněž končila v Třeboradicích. Linku provozovala firma ABOUT ME. Od roku 2019 je dopravcem společnost ČSAD Střední Čechy, a. s. Jak již bylo uvedeno, od roku 2016 se jedná o midibusovou linku.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 274 byla celkem třikrát zavedena, jednou přečíslovaná a jednou trvale zrušena. Počátkem 70. let patřila do tzv. „překryvné sítě“, v období let 1990 až 2008 spojovala terminál metra Palmovka s proseckou a letňanskou zástavbou a od roku 2023 je školní linkou. Provozovatelem a dopravcem linky č. 274 vždy…
Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 377 spojuje Prahu s Kostelcem nad Labem. Mnoho let byla doplňkovou linkou k tehdejším linkám číslo 365 (zanikla ke dni 7. dubna 2015) a 366 (zanikla k datu 9. května 2008), které rovněž jezdily z Prahy do Kostelce nad Labem. Autobusová linka číslo 377 byla zavedena v roce 2000 a do roku 2015 měla charakter tzv. „rychlíkové“ linky a byla provozovaná jen v přepravních špičkách pracovních dnů. Až v roce 2015 došlo k výrazné úpravě trasy a také k zavedení celotýdenního provozu, kdy nahradila tehdy zrušenou linku číslo 365. Od roku 2019 jsou vybrané spoje linky číslo 377 zpřejezdované se stávající autobusovou linkou číslo 302. Dopravcem a provozovatelem „třistasedmdesátsedmičky“ po celou dobu své existence je společnost ČSAD Střední Čechy, která na ni vypravuje standardně dlouhé autobusy.
Příměstská autobusová linka číslo 310 je v systému Pražské integrované dopravy (PID) od roku 1996. Její trasa spojuje okraj Prahy (Zličín) s obcemi Chrášťany, Jinočany, Dobříč, Tachlovice, Nučice a vybrané spoje i Rudnou. Od svého vzniku až do současnosti neprošla žádnými změnami trasy, pouze došlo ke změnám dopravců. Na linku číslo 310 (byly) a jsou vypravovány standardně dlouhé autobusy.
Příměstská autobusová linka číslo 353 patří mezi nejstarší linky v systému Pražské integrované dopravy (PID). Zavedena byla už v roce 1993. Její trasa spojuje Prahu, Horní Počernice a Zeleneč (v novodobé historii vybranými spoji také obce Svémyslice a Horoušany, Horoušánky). Mezi léty 1993 až 2002 měla několik druhů rozsahu provozu, k zavedení celotýdenního provozu došlo až koncem roku 2002. Za dobu své existence „třistapadesáttrojku“ provozovali společnosti Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. (v letech 1993 – 2002), Hotliner (2002 – 2006) a Arriva včetně jejích předchůdkyň (od roku 2007). Dopravci na linku vypravovali (a vypravují) především standardně dlouhé autobusy, ovšem kloubovými autobusy jsou zajišťovány vybrané spoje.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 246 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. V letech 1979 až 2012 spojovala Smíchov, Slivenec, Lochkov a Radotín, přičemž na linku byly nasazovány standardně dlouhé autobusy. Od roku 2017 se znovu objevila na scéně, kdy vedla ze Stodůlek do Radotína a na Zbraslav. Po změně v květnu 2023 byla ze Zbraslavi prodloužena k Poliklinice Modřany. Nyní jsou na linku nasazovány jednak midibusy, ale i standardně dlouhé autobusy. Dopravcem a provozovatelem autobusové linky číslo 246 byl (a je) pražský dopravní podnik.
Číslo 313 bylo u pražských autobusů použito už v první polovině 70. let, kdy s tímto oznčením jezdila noční linka. Příměstská autobusová linka číslo 313 byla zavedena v roce 1996, těsně před spuštěním systému Pražské integrované dopravy (PID). Její trasa nyní spojuje pražský Radotín, Kosoř, Třebotov, Roblín, Černošice a vybrané spoje také Vysoký Újezd a Vysoký Újezd, Kozolupy. Po celou dobu jsou na „třistatřináctku“ nasazovány standardně dlouhé autobusy, od června 2013 na vybraná pořadí také midibusy. Provoz postupně zajišťovalo několik dopravců.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 248 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. V letech 1979 až 2012 zajišťovala dopravní spojení Holyně s pražským Smíchovem. Tehdy na ní byly nasazovány standardně dlouhé autobusy. Doposud dopravní obsluhu Holyně zajišťují autobusy a v budoucnosti se sem předpokládá prodloužení tramvajové tratě. Od roku 2018 je autobusová linka číslo 248 vedena po území pražského Radotína, ovšem jsou na ní nasazovány midibusy. V obou případech byl (a je) jejím dopravcem pražský dopravní podnik.
