Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 247 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. V letech 1979 až 2012 spojovala Smíchov, Barrandov a Lochkov, a byly na ní vypravovány standardně dlouhé autobusy. Od roku 2018 jezdí z Radotína do Zbraslavi a jsou na ní nasazovány midibusy. V obou případech se dopravcem „dvěstěčtyřicetsedmičky“ stal pražský dopravní podnik.
V 60. letech, kdy nastal nebývalý rozvoj autobusové dopravy (nejen) v tehdejším Československu, bylo třeba řešit dodávky nových autobusů pokrývajících tehdejší zvýšené přepravní nároky. Situaci měly řešit dodávky autobusů Ikarus 620/630 z Maďarské lidové republiky (MLR). V roce 1963 u nás proběhly zkoušky autobusu Ikarus 620, které ale nedopadly příznivě. I přes to během 60. let došlo k dodávkám zmíněných autobusů také do tehdejšího Československa.
Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 374 zajišťuje dopravní spojení Prahy s obcí Zdiby, městem Klecany a dále s obcemi Větrušice, Vodochody a Máslovice. Vybrané spoje z Máslovic pokračují přes zastávku Postřižín, U kapličky do konečné zastávky Odolena Voda, závod. Od svého zavedení byla (a je) provozována celotýdenně. Současná podoba autobusové linky číslo 374 vznikla sloučením s další linkou. V novodobé historii je dopravcem a provozovatelem společnost ČSAD Střední Čechy, a. s., která na „třistasedmdesátčtyřku“ vypravuje standardně dlouhé autobusy.
V úterý 29. srpna 2023 uplynuly tři roky od oficiálního rozloučení s nízkopodlažními autobusy Karosa 2070 a 2071 CITY BUS v pravidelném provozu v pražských ulicích. Tyto nízkopodlažní dvounápravové autobusy standardní délky se staly prvními nízkopodlažními autobusy dodávanými do hlavního města ve větších sériích. Zároveň znamenaly pokrok v obnově vozového parku. Kromě standardně dlouhé verze se vyráběly i kloubové nízkopodlažní autobusy CITY BUS, ale ty budou tématem jiného článku. Obě uvedené verze autobusů se dodávaly pod obchodním označením CITY BUS.
Miličín je město v okrese Benešov. Žije zde 861 obyvatel a území města má rozlohu 2572 ha. Leží v průměrné nadmořské výšce 617 m, v sedle mezi vrchy Kalvárie (698 m) a Šibeník (656 m). Nachází se v oblasti nazývané Česká Sibiř. Leží na křížení trasy mezinárodní silnice E55 se silnicí na Mladou Vožici, která je ve vzdálenosti přibližně 15 km. Ve vzdálenosti 17 km jižně leží město Tábor, 21 km severozápadně město Sedlčany a 22 km severovýchodně město Vlašim a 25 kilometrů severně Benešov.
Město Bystřice (německy Bistritz) leží ve Středočeském kraji, okrese Benešov. Žije zde přibližně 4 600 obyvatel. Ve vzdálenosti 7 km severně leží město Benešov, 16 km východně město Vlašim a 19 km západně město Sedlčany.
Třínápravové kloubové autobusy Karosa B 961 sériově vyráběl vysokomýtský výrobce v letech 2002 až 2006, a to v počtu 151 kusů. Model Karosa B 961 navazoval na předešlé městské kloubové autobusy Karosa B 941/B 941E. Od roku 2003 se také vyráběla inovovaná verze Karosa B 961E, která se lišila lepenými bočními okny a upraveným odvětráváním…
Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 371 zajišťuje dopravní spojení Prahy s obcemi Zdiby, Klecany a Řež. Dlouhá léta se jednalo linku provozovanou jen v pracovní dny. Za dobu své existence došlo pouze k několika úpravám trasy (vyjma přejmenování některých zastávek). V současné době je dopravcem a provozovatelem společnost ČSAD Střední Čechy, a. s., která na „třistasedmdesátjedničku“ vypravuje standardně dlouhé autobusy.
V tehdejším Československu s autobusy Praga NDO byla rozvíjena autobusová doprava, i když uvedený model stále konstrukčně vycházel z nákladních automobilů. Tyto autobusy byly provozovány především Československými státními dráhami, ale i některými Dopravními podniky (např. Praha, Brno, Bratislava). Podvozek (rám) a šestiválcový motor dodávala pražská Praga (resp. Letecké závody, n. p.), karoserie a kompletaci vozů pak dělaly jednotlivé karosárny (např. fy. Lepil Rousínov, později n. p. Praga nebo Karosa, továrna na karoserie a vozy, n. p., Vysoké Mýto, do roku 1948 nesla název J. Sodomka, továrna karoserií a vozovka, Vysoké Mýto). Nejvíce karoserií pocházelo z vysokomýtské továrny. Autobusy Praga NDO se vyráběly nepřetržitě v letech 1938 až 1950, a to v počtu 430 kusů (některé zdroje uvádí 430 ks ve 13. výrobních sériích).
Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 340 nyní spojuje město Roztoky s hlavním městem Prahou. Linka vzešla z několika svých předchůdkyň a v roce 1998 byla začleněna do systému PID. Následně docházelo k několika úpravám rozsahu provozu. Na linku číslo 340 (a její předchůdkyně) dopravci nasazovali standardně dlouhé autobusy. V rámci PID se dopravci a provozovateli staly společnosti ČSAD Kladno, a. s. (v letech 1998 až 2008) a Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. (od roku 2008 až dosud). Zajímavostí bylo, že výhradně pro linku číslo 340 pražský dopravní podnik v roce 2013 zakoupil dva nové autobusy SOR NB 12 (ev. č. 3687 a 3688) s klimatizační jednotkou a nátěrem PID zaváděném v té době.
24. listopadu 2019 – Mercedes-Benz O405 na lince číslo 49 v obratišti na konci města – Pavel Hypš Ignatievo je město v severovýchodním Bulharsku. Nachází se v okrese Aksakovo v regionu Varna, přibližně 15 km od centra Varny. Jeho populace je asi 4296 lidí. K povýšení na město došlo teprve v roce 2011. Město se původně nazývalo…
Noční autobusová linka číslo 909 je v systému Pražské integrované dopravy (PID) od roku 2017, ale už od roku 2008 existovala její přímá předchůdkyně, a to noční autobusová linka číslo 509 (později označená číslem 909). Provozovatelem obou nočních linek se stal pražský dopravní podnik, který na ně nasazoval (a nasazuje) standardně dlouhé autobusy (v letech 2008 až 2017) a od roku 2017 pak výhradně kloubové autobusy.
S nedávno obnovenou linkou Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 208 jsme se mohli v pražských ulicích setkávat v období 1975 až 2011 a opět od roku 2017. Po celou dobu své existence její trasy protínaly a protínají zejména severovýchodní kouty hlavního města. V současné době sem dopravce Arriva City standardně dlouhé autobusy, vybrané spoje jsou garantovaně nízkopodlažní.
Kolín nad Rýnem (německy Köln) je čtvrté největší město v Německu. Leží ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko a žije zde přibližně 1,09 milionu obyvatel. Kolín je významným kulturním, obchodním střediskem a komunikačním uzlem, kde se konají četné veletrhy.
Liberec (německy Reichenberg) je statutární město na severu Čech a krajské město Libereckého kraje. Má přibližně 104 tisíc obyvatel a je tak pátým největším městem České republiky (třetím v Čechách). Spolu se sousedním Jabloncem nad Nisou a okolními obcemi vytváří širší sídelní aglomeraci.
Josefov (německy Josefsstadt) je městská čtvrť a katastrální území Prahy v ohybu Vltavy obklopené Starým Městem, součást městské části Praha 1. Od středověku zde bývalo Židovské město, které bylo na základě obecního zákoníku přičlěněno ku Praze roku 1850.
Účelová autobusová linka označená písmenem T spojuje hypermarket Tesco s centrální přestupní zastávkou Tržnice. Neprošla téměř žádnými změnami, ale i tak není od věci si v tomto článku shrnout její historii, která přesahuje 10 let.
Karlovarská autobusová linka F2, provozovaná každoročně během Mezinárodního filmového festivalu, zajišťuje především spojení centra festivalu u hotelu Thermal do kempu v obci Březová, s průjezdem jihovýchodem města.
Noční autobusová linka číslo 52 spojuje Karlovy Vary z jihozápadního cípu města na jihovýchodní okraj centra, s průjezdem přes centrální přestupní zastávku Tržnice. Spolu s linkou číslo 51 zajišťují jediné spojení veřejnou dopravou v noci a v ranních obdobích o víkendech a svátcích.
Pod číslem 91 se v karlovarské městské dopravě skrývá vyhlídková autobusová linka, zajišťovaná zpravidla historickým autobusem Karosa ŠL 11 ev. č. 114. Dnes je v provozu od dubna do října, a to dva okružní spoje každou sobotu.
Ve svých prvopočátcích spojila linka číslo 15 centrum města Karlovy Vary se satelitními čtvrtěmi Rosnice a Čankov. Za její vývoj, který přesahuje 30 let, už zbyl v tomto úseku jediný pár spojů, a její hlavní účel se dnes ubírá naprosto jiným směrem.
Linka číslo 22 je jednou z těch, které končí v centrálním terminálu a plní tedy funkci jednoduchého napáječe. Její jednoduchou a krátkou historii si shrneme v tomto článku.
Autobusovou linku číslo 23 dnes můžeme potkávat v podobě výpomocné linky zajišťující spojení Karlových Var s městečkem Loket. Objevuje se v síti karlovarské městské dopravy již podruhé a její kořeny sahají teprve do roku 2003.
Pouze po dobu dvou dnů, od 4. do 5. listopadu 2006, jsme se mohli v karlovarské městské dopravě setkat s linkou, označenou číslem 36. Dopravní podnik Karlovy Vary na ni vypravil výhradně kloubové autobusy Karosa.
